15 C 7/2023-118 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ¼ na stavbě č. p. 86, stojící na pozemku parc. č. st. 590, v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/32 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen: „nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, stanoven jediným dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, , posledně bytem , adresa, , č. p. 86 (dále jen: „zůstavitel“), a to na základě zákonné dědické posloupnosti. Žalovaný se na základě dědického řízení stal vlastníkem nemovitostí. Žalobkyně tvrdila, že je dcerou zůstavitele, ačkoliv zůstavitel nebyl v době, kdy probíhalo dědické řízení, v rodném listu zapsán jako její otec. Informovala proto soudní komisařku, která vedla dědické řízení o tom, že je dcerou zůstavitele a spadá tak do okruhu dědiců v první dědické skupině. Soudní komisařka však dědické řízení skončila bez toho, aby byla žalobkyně účastnicí dědického řízení. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo následně určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně. Žalobkyně je tedy jako dcera zůstavitele oprávněnou dědičkou po zůstaviteli dle zákonné posloupnosti v první dědické skupině. Proto se domáhá určení vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům na nemovitostech v rozsahu, který by jí náležel jako zákonnému dědici vedle žalovaného.2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Uvedl, že žaloba na určení vlastnického práva vyžaduje, aby měla žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Žalobkyně takový právní zájem ani netvrdí, ani neprokazuje. Protože bylo soudním rozhodnutím postaveno najisto, že žalobkyně je dcerou zůstavitele, není její právní postavení ohrožené, a naléhavý právní zájem tak není dán. Žalobkyně se proto svého práva může domáhat žalobou reivindikační, nikoliv žalobou na určení. Uplatněný nárok je navíc v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se totiž domáhá určení vlastnictví pouze k aktivům pozůstalosti, nikoliv k pasivům, které byl povinen uhradit žalovaný. Pokud by nárok žalobkyně existoval v rámci dědického řízení, resp. pokud by žalobkyně určení otcovství zůstavitele řešila dříve, stala by se žalobkyně příjemcem i pasiv pozůstalosti. Postup žalobkyně, která se snaží domoci pouze majetku, nikoliv však povinností, je v rozporu s dobrými mravy, přičemž možnosti obrany žalovaného jsou omezené, neboť dle aktuální právní úpravy nelze již dědické řízení znovu otevřít. Žalovaný proto navrhl, aby soud řízení zastavil pro nesplnění podmínek pro pokračování v řízení, případně žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy.3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný je synem zůstavitele.4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že usnesením Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti částkou , částka, , a žalovanému bylo potvrzeno nabytí dědictví jako jedinému dědici ze zákona.5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že pozůstalostní řízení vedené u Okresního soudu , adresa, - západ pod sp. zn. , spisová značka, již bylo skončeno.6. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že u pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je v katastru nemovitostí uvedeno, že jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného a u stavby č. p. 86 je v katastru nemovitostí uvedeno, že jsou v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho matky, přičemž podíl každého z nich je uveden jako poloviční.7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že u pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je v katastru nemovitostí uvedeno, že žalovaný je vlastníkem 1/16 tohoto pozemku, přičemž dalšími spoluvlastníky jsou dle katastru nemovitostí paní , jméno FO, s podílem 1/4, paní , jméno FO, s podílem 1/16, pan , jméno FO, s podílem 3/8 a pan , jméno FO, s podílem 1/4.8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že žalobkyně je dcerou zůstavitele.9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalobkyně sdělila notářce, která vedla pozůstalostní řízení, že je dcerou zůstavitele.10. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně, a tento rozsudek již nabyl právní moci.11. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno a potvrzeno, že tímto usnesením bylo potvrzeno nabytí dědictví žalovanému jako jedinému dědici ze zákona, a to mj. k nemovitostem. Hodnota nemovitostí byla určena na , částka, . Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti byla určena částkou , částka, . Účastníkem řízení byl pouze žalovaný. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .12. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že výrokem II. tohoto rozsudku bylo určeno, že otcem žalobkyně je zůstavitel. Výrok II. rozsudku nabyl právní moci dne , datum, .13. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl, neboť na nich účastníci řízení netrvali a skutečnosti, k jejichž prokázání měly sloužit, byly mezi účastníky řízení nesporné.14. Z provedeného dokazování měl soud za prokázaný skutkový závěr, že žalovaný je synem zůstavitele a v pozůstalostním řízení jako jediný dědic ze zákona zdědil mimo jiné též nemovitosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla v pozůstalostním určena částkou , částka, , výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou , částka, a čistá hodnota pozůstalosti byla určena částkou , částka, . Pozůstalostní řízení již bylo skončeno. Žalovaný je v katastru nemovitostí uveden jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na stavbě č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/16 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že zůstavitel je otcem žalobkyně; příslušný výrok rozsudku nabyl právní moci dne , datum, .15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení:16. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen: „o. s. ř.“) se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.17. Podle § 27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen: „z. ř. s.“) je výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, závazný pro každého.18. Podle § 189 odst. 1 z. ř. s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. Podle odstavce 2 tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.19. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.20. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.21. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.22. Podle § 1633 odst. 1 o. z. kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li z