16 C 174/2025-30 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala řádně a včas splácet poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaná si prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc. Dne , datum, uhradila žalovaná částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svou povinnost uhradit bezúčelový úvěr poskytnutý řádně a včas, tj. do 18. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru včetně smluvních pokut. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za bezpečnou splátku ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, a poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši , částka, . Žalovaná byla vyzývána k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, přesto však žalobkyni dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána, a ani nepožádala o odročení jednání. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.4. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyní byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a s ohledem na skutečnost, že nebyla přítomna na jednání, tak nemohla být poučena podle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána řádně.5. Na základě žalobkyní předložených listin a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, ID žádosti 13872783. Na základě této smlouvy se žalobkyně poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit částku ve výši , částka, spolu s úhradami za doplňkové služby do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaná uhradila dne , datum, částku ve výší , částka, , čímž byla prodloužena splatnost úvěru o dalších 30 dní. V případě prodlení s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši , částka, , smluvní pokutu za zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko , částka, , nic dalšího neuhradila. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala dne , datum, žalované předžalobní výzvu, v níž ji vyzvala k zaplacení celkové částky ve výši , částka, .6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni , datum, .7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná, neboť žalobkyně nesplnila povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru a nezkoumala úvěruschopnost s odbornou péčí. Žalobkyní například nebyly zkoumány skutečné výdaje žalované a spokojila pouze s jejími tvrzeními. Žalobkyně zjevně nevyvinula za účelem zjištění, zda je žalovaný skutečně schopen spotřebitelský úvěr splácet, dostatečnou snahu o posouzení jeho reálné situace, a tudíž bylo ověřování žalované pouhou formální záležitostí. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla částku , částka, , plnila bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Žalovaná uhradila , částka, , a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky , částka, , o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a doposud ji žalobkyni nezaplatila. S ohledem na výši peněžité povinnosti soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil lhůtu k plnění tří dnů, která je přiměřená také okolnostem případu. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaných smluvních pokut, smluvních poplatků a zákonných úroků z prodlení, neboť k vydání bezdůvodného obohacení byla soudem určena nová doba splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z., jíž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla úspěšná,