16 C 278/2024-182 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti 3/4. Žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¼. O předmětnou nemovitost žalovaná nikdy v minulosti neprojevovala zájem, ani se o ní žádným způsobem nestarala a neužívala ji. Ohledně odkupu žalovaná kontaktovala žalobkyni, avšak následně bylo žalobkyni žalovanou sděleno, že Úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových dosud nerozhodl o způsobu realizace prodeje ideálního podílu žalované. Ohledem na neaktivitu žalované zaslala žalobkyně výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a opětovně uvedla, že má zájem na odkup předmětných nemovitostí.2. Žalovaná k věci uvedla, že pro ni se jedná o majetek nepotřebný, který je možné realizovat za cenu v místě a v čase obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem. Souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a přikázáním předmětné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu určenou soudu.3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:4. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 195 o výměře 537 m², obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ. Žalobkyně je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¾, žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ideální ¼ . (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Shora uvedená nemovitost není fyzicky dělitelná, nelze tuto nemovitost rozdělit na díly. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalobkyně je natolik solventní, aby mohla zaplatit vypořádací podíl žalované. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Předmětná nemovitost má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase ke dni vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, je , částka, . (důkaz: znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , číslo , č. účtu, ). Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase se od vyhotovení znaleckého posudku ke dni , datum, do dne vyhlášení rozsudku dne , datum, zvýšila o celkovou částku , částka, . (důkaz: výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, při přednesu jeho znaleckého posudku u jednání dne , datum, ).5. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:6. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Nemovitosti jsou zapsány na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ. Žalobkyně je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ¾, žalovaná je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem na předmětné nemovitosti o velikosti ideální ¼ . Shora uvedená nemovitost není fyzicky dělitelná, nelze tuto nemovitost rozdělit na díly. Žalobkyně je natolik solventní, aby mohla zaplatit vypořádací podíl žalované. Předmětná nemovitost má být přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase ke dni vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , datum, je , částka, . Obvyklá cena předmětné nemovitosti v místě a čase se od vyhotovení znaleckého posudku ke dni , datum, do dne vyhlášení rozsudku dne , datum, zvýšila o celkovou částku , částka, .7. Soud nepřipustil žalobkyní navržený důkaz, a to pořízení nového znaleckého posudku, který by měl zhodnotit investici žalobkyně na úpravu střešního pláště, případně náklady na vyklizení nemovitosti, a to pro jeho nadbytečnost, v podrobnostech soud uvede následně níže.8. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry, kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.9. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co vedli účastníci (§ 132, o. s. ř.) Soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků a ze znaleckého posudku a výpovědi znalce.10. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, většina tvrzení uváděná účastníky týkající se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví shora uvedené nemovitosti, byla mezi účastníky nesporná. Spor byl v tomto případě o výši ceny obvyklé předmětné nemovitosti. Soud, jak vyplývá ze shora uvedeného, nechal vyhotovit znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který následně znalec obhájil u jednání dne , datum, . V projednávané věci soud, aniž by přezkoumával věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku, neboť k tomu není oprávněn [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (C 1186), či rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ], vycházel z odborných závěrů znalce. Soud posudek znalce hodnotí jako přesvědčivý, úplný co do zadání otázek, jeho závěry jsou v souladu s podklady použitými pro jeho zpracování včetně uvedení zdrojů a zdůvodnění odpovědí logicky odůvodněno. Znalec přesvědčivě jak v posudku, tak ve své výpovědi formuloval závěry, které ho vedly k ocenění nemovitosti a zároveň při jednání uvedl, jakým způsobem se od vyhotovení rozsudku do rozhodnutí soudu ve věci zvýšila cena nemovitosti.11. Jak je uvedeno shora žalobkyně navrhovala provedení nového znaleckého posudku tak, aby byla zhodnocena investice žalobkyně na opravu střešního pláště, případně náklady na vyklizení nemovitosti. K tomu soud uvádí, že řízení bylo u prvního jednání konaného dne , datum, zkoncentrováno podle § 118b odst. 1 o. s. ř. a do té doby žádná tvrzení v tomto směru žalobkyně neuváděla. Neuváděla, že žádá širší vypořádání předmětné nemovitosti nebo nevznesla jiný požadavek, který by zhodnotil investici žalobkyně na opravu střešního pláště, případně další náklady spojené s vyklizením nemovitosti. Tyto skutečnosti ani do koncentrace řízení netvrdila, neuváděla nic o opravě střešního pláště, nic ani o případných nákladech spojených s vyklizením nemovitosti. Tyto tvrzení se poprvé objevila poté, kdy žalobkyně, respektive její právní zástupce obdržel znalecký posudek a v podání ze dne , datum, položila prostřednictvím soudu znalci otázky, a to, jaké jsou náklady na vyklizení sporných nemovitostí a aby znalec vyčíslil zhodnocení předmětných nemovitostí stodoly investicí žalobkyně opravou střešního pláště. K tomu soud tedy uvádí, že se jedná o nová tvrzení, znalec se tímto zhodnocením zabývat nemohl, ostatně, jak sám uváděl, bylo to zcela mimo jeho kompetenci.12. V tomto směru právní zástupce žalobkyně na posledním jednání uváděl, že třebaže tyto skutečnosti byly žalobkyní uvedeny po koncentraci řízení, pak odkazuje na protokol z jednání z , datum, , konkrétně na čtvrtou stranu protokolu, kde je výslovně uvedeno: „Předseda senátu uvádí, že dále dá stranám lhůtu 15 dnů od dnešního dne k položení otázek znalci. Soud uvádí, že samozřejmě otázka pro znalce strany soudu bude určení ceny obvyklé v místě a čase, ve stavu ke dni vyhotovení znaleckého posudku a cena ke dni vyhotovení znaleckého posudku. Zároveň soud uvádí, že poté, co bude znalecký posudek vyhotoven, soud jej dá stranám k vyjádření. Straně žalující poběží lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů ve stejné lhůtě je soud dá stranám lhůtu k vyjádření k posudku a zároveň ke sdělení, zdali budou chtít slyšet znalce u jednání. Následně s ohledem na tyto skutečnosti soud nařídí jednání.“13. K tomu soud uvádí následující: co se týká poskytnutí lhůty v tomto směru byla straně žalující zcela jasně poskytnuta lhůta na straně tři shora uvedeného protokolu z , datum, , kde bylo výslovně uvedeno ohledně doplnění tvrzení a označení důkazů, která se týkala pouze skutečnosti, že žalobkyně je natolik solventní, že má k dispozici nebo bude mít k dispozici takové prostředky, aby mohla vyplatit stranu žalovanou, respektive zaplatit vypořádací podíl ze zrušené podílové spoluvlastnictví. V tomto směru v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. bylo žalobkyni uloženo doplnit svá tvrzení zároveň v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. označit důkazy k prokázání těchto tvrzení a zároveň byla žalobkyně poučena o následcích nesplnění této výzvy. V reakci na toto právní zástupce žalobkyně uvedl, že poučení porozuměl a žádá poskytnutí lhůty, a to od doručení znaleckého posudku. Na to následně bylo vyhlášeno usnesení: „Žalobkyni se dává lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů, ja