16 C 282/2025-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného společně s přirážkou za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdila, že žalovaný se dne , datum, v lince metra B v Praze neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného i přirážku k jízdnému v celkové výši , částka, . Žalovaný však dlužnou částku, splatnou ke dni provedení přepravní kontroly neuhradil, a proto žalobkyně nárokovala vedle jistiny také úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému neodeslala předžalobní výzvu, neboť nezná jeho bydliště.2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný využil dne , datum, ke své přepravě linku metra B, přičemž se při přepravní kontrole na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž s ním byl sepsán zápis ze dne , datum, , č. , hodnota, , VS , var. symbol, . Vedle neuhrazeného jízdného mu byla v souladu se smluvními přepravními podmínkami vyměřena také přirážka k jízdnému v celkové výši , částka, . Žalovaný však na svém dluhu ve výši , částka, ničeho neuhradil.5. Soud věc posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále dle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“).6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu dne , datum, uzavřeli přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 o. z. a § 3 vyhlášky o přepravním řádu, přičemž žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, neboť se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného též přirážku k jízdnému v celkové výši , částka, , jejíž výše byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a svůj dluh ve výši , částka, neuhradil, je v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, , tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1, § 142a odst. 2 a § 151 o. s. ř. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.