16 C 86/2023-229 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala vypořádání společného jmění manželů. Po částečném smíru a částečném zastavení řízení pak předmětem její žaloby nadále již bylo vypořádání společného jmění manželů tak, aby do výlučného vlastnictví žalovaného připadl pozemek par. č. st. , Anonymizováno, jeho součástí je budova čp. , Anonymizováno, a dále pozemky parc. č. 96/9, 96/6, vše v obci a katastrálním území , adresa, a zároveň, aby byla uložena žalovanému povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů.2. Žalovaný ve věci uvedl, že se způsobem vypořádání nemovitosti tak, že tato bude přikázána žalovanému, a že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, souhlasí. Dále navrhl vypořádat další položky, které však byly konzumovány částečným smírem účastníků. Upozornil dále soud, že u zdejšího soudu již probíhá řízení vedené pod sp.zn. , spisová značka, , kde žalovaný navrhuje částečné vypořádání společného jmění manželů jako žalobce, a to co se týče hypotečního úvěru na shora uvedenou nemovitost.3. Jak je uvedeno shora, oba účastníci navrhovali na vypořádání společného jmění manželů další položky, další majetkové hodnoty, v tomto směru však účastníci uzavřeli částečný smír, a to dne , datum, a tento smír byl schválen soudem, v usnesení č.j. , spisová značka, . Soud tedy uzavírá, že předmětem řízení je pouze shora uvedena nemovitost a výše vypořádacího podílu, která byla mezi účastníky sporná.4. Dále je shora uvedena skutečnost, že žalovaný u zdejšího soudu podal žalobu na částečné vypořádání společného jmění manželů, a to co do hypotečního úvěru na shora uvedenou nemovitost. Tato věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a vzhledem k tomu, že žaloba v 18 C byla podána dříve než žaloba žalobkyně v této věci, kde i ona navrhovala vypořádání hypotečního úvěru, soud v této části řízení zastavil pro překážku litispendence, a to usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . V tomto směru bylo podáno ze strany žalobkyně odvoláním, o kterém bylo rozhodnuto odvolacím soudem, tedy Krajským soudem v Praze v usnesení č.j. , spisová značka, tak, že tento potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud mimo jiné uvedl: „Odvolací soud má za to, že za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, za níž se v tomto typu řízení prosazují zásady sporného řízení, nebrání nic tomu, aby byly samostatně vedeny dvě žaloby o vypořádání společného jmění manželů, a je-li později podané žalobě navržena k vypořádání totožná „položka“ (věc, dluh vnos a podobně), je třeba později zahájené řízení o této „položce“ podle § 104 odst. 1 věty první o.s.ř. pro neodstranitelnou překážku řízení zastavit.“ Soud tedy shrnuje, že co se týká hypotečního úvěru, který je součástí společného jmění manželů jako společný závazek obou účastníků o vypořádání této „položky“ se vede samostatné řízení pod sp. zn. , spisová značka, .5. Dále soud uvádí, že v rámci přípravy řízení a vedení účastníků ke smírnému vyřešení věci byl na návrh obou účastníků soudem vypracován znalecký posudek, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru ekonomika, specializace oceňování nemovitých věcí na určení ceny obvyklé, shora uvedené nemovitosti.6. Ze shora provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:7. Účastníci řízení byli manželé, a to od roku 2011 a manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu dne , datum, . č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, (důkaz: rozsudek zdejšího soudu č , spisová značka, , nesporná tvrzení účastníků). Za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění manželů nemovitost a pozemek parc. č. st. 422, jehož součástí je budova čp. 371 a pozemky parc. č. 96/9 a 96/6, vše v obci a katastrálním území , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, vedeném , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ (důkaz: příslušný výpis z katastru nemovitostí, nesporná tvrzení účastníků). Cena obvyklá předmětné nemovitosti ve stavu ke dni rozhodnutí soudu, tedy ke dni , datum, , je ke dni rozhodnutí soudu , částka, (důkaz: znalecký posudek č. , č. účtu, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na jednání u soudu dne , datum, ). Oba účastníci navrhli, aby předmětná nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný je solventní a je schopen žalobkyni vyplatit vypořádací podíl (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný má ke dni , datum, na svém spořícím účtu částku ve výši , částka, (důkaz: výpis VÚB Banky z , datum, k účtu žalovaného). Žalovanému byla předběžně schválena zápůjčka od ČSOB Banky ve výši 1 milion Kč (důkaz: schválení žádosti od ČSOB).8. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:9. Účastníci řízení byli manželé, a to od roku 2011 a manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu dne , datum, . č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Za trvání manželství nabyli účastníci do společného jmění manželů nemovitost a pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova čp., Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemky parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a katastrálním území , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, vedeném , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ. Cena obvyklá předmětné nemovitosti ve stavu ke dni rozhodnutí soudu, tedy ke dni , datum, , je ke dni rozhodnutí soudu , částka, . Oba účastníci navrhli, aby předmětná nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný je solventní a je schopen žalobkyni vyplatit vypořádací podíl. Žalovaný má ke dni , datum, na svém spořícím účtu částku ve výši , částka, . Žalovanému byla předběžně schválena zápůjčka od ČSOB Banky ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč.10.Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, všechny důkazy, které navrhli účastníci, když na většině důkazů, které navrhovali v průběhu řízení, již nadále netrvali s ohledem na částečný smír účastníků, kdy další dokazování nebylo potřeba, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.11. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, nesporných tvrzeních účastníků, znaleckého posudku a výslechu znalce.12. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, předmětem řízení po částečném zastavení a částečném smíru mezi účastníky byla pouze shora uvedená nemovitost a výše vypořádacího podílu. Co se týká hypotečního úvěru, tento je veden v samostatném řízení, jak je uvedeno shora, a o jeho vypořádání pak tedy soud nerozhodoval.13. Mezi účastníky byly nesporné skutečnosti, kdo předmětnou nemovitost užívá, kdy oba potvrdili, že je to žalovaný, nesporná byla i skutečnost, komu má být nemovitost přikázána, tedy žalovanému, stejně tak skutečnost, že předmětná nemovitost řadový rodinný dům v Drahelčicích s přilehlým pozemkem je součástí společného jmění manželů. Co však bylo mezi účastníky sporné, je výše ceny obvyklé předmětné nemovitosti ve stavu a v ceně ke dni rozhodnutí soudu (v souladu s ustálenou judikaturou - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Vzhledem k tomu, že se jednalo o zásadní problém a zásadní spornou skutečnost mezi účastníky největší finanční položkou, která se případně projeví do výše vypořádacího podílu, pak soud k návrhu obou účastníků v rámci přípravy řízení a smírného jednání mezi stranami zadal znalecký posudek, aby zjistil cenu obvyklou nemovitosti. Žalobkyně v žalobě uváděla, že obvyklá cena nemovitosti je , částka, . Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odhadoval výši ceny obvyklé v částce 6,5–7 milionů Kč. Tyto hodnoty oba účastníci korigovali poté, kdy obdrželi znalecký posudek a soud prováděl první jednání ve věci. Zde již tvrzení ze strany žalobkyně bylo, že předmětná nemovitost má hodnotu dle znaleckého posudku tedy , částka, . Žalovaný pak uváděl, že výše ceny předmětné nemovitosti je v částce , částka, . Vzhledem k tomu, že co do částky , částka, byla výše předmětné nemovitosti nesporná a spor byl o částku nad tuto hodnotu, pak soud vyzval stranu žalující, tedy žalobkyni k prokázání jejího tvrzení, že předmětná cena je , částka, . Žalobkyně navrhla shora uvedený posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a soud jej následně u dalšího jednání vyslechl.14. Soud při předvolání znalce na další (poslední) jednání, dále znalci uložil, nechť se vypořádá s námitkami žalovaného, které měl žalovaný proti jeho znaleckému posudku a dále nechť soudu uvede, jaká je cena obvyklá ke dni rozhodnutí soudu, tedy ke dni jednání, na které byl znalec předvolán. U jednání znalec , titu