18 C 167/2025-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě níž žalobkyně žalovanému poskytla , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu se sjednaným úrokem a poplatky. To však řádně a včas nečinil a dostal se do prodlení. Žalovaný uhradil z dluhu do jeho postoupení žalobkyni , částka, a následně již neuhradil ničeho. Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které od něj získala o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech a tyto informace ověřila na základě vyžádaných dokladů (zejm. pracovní smlouva, výplatní pásky). Vycházela z toho, že žalovaný má měsíční příjem , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala mu poskytnout úvěr , částka, , což se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je rozvedený, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako operátor čistírny odpadních vod s čistým příjmem , částka, , další příjmy domácnosti činí , částka, , žalovaný nemá úvěr u jiné společnosti a měsíční výdaje odhaduje na , částka, . V žádosti je uvedeno, že příjem žalovaného byl ověřen na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Na úhradu dluhu žalovaný zaplatil , částka, (zjištěno z tabulky umoření ze dne , datum, ).6. Žalovaný měl za únor 2022 hrubou mzdu , částka, (zjištěno z výplatní pásky za únor 2022) a za březen 2022 ve výši , částka, , z čehož tvořily odměny , částka, (zjištěno z výplatní pásky za březen 2022). Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, jako dělník vodárenského zařízení (zjištěno z pracovní smlouvy a dohody o změně pracovní smlouvy).7. , právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek), což žalovanému oznámila dopisem, ve kterém mu k zaplacení stanovila lhůtu 10 dnů od doručení dopisu (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Ten byl podán k poštovní přepravě dne , datum, (zjištěno z podacího lístku).8. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala k úhradě dluhu do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, ), kterou odeslala , datum, (zjištěno z podacího lístku).9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky. Žalovaný však na úhradu dluhů zaplatil jen , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně si před uzavřením smluv od žalovaného vyžádala sdělení údajů o jeho příjmech a výdajích, pracovní a rodinné situaci, přičemž jeho příjmy měla ověřovat na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek. Protože žalovaný řádně a včas své dluhy nehradil, dostal se do prodlení. Byl proto vyzván k úhradě dluhů dopisem odeslaným dne , datum, , ve kterém mu byla stanovena lhůta 10 dnů od doručení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni.10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Zde je třeba uvést, že i v případě smluv uzavíraných v době do , datum, se z hlediska neplatnosti jednalo i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18).15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně ty k prokázání povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného nepostačují. Žalobkyně sice tvrdí, že příjmy žalovaného ověřila na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, ale tyto neposkytují oporu pro její tvrzení, že žalovaný měl příjem , částka, , neboť dle výplatní pásky byla jeho běžná mzda výrazně vyšší a uváděné částky nedosáhl ani v měsíci, kdy mu byly vyplaceny odměny. Podstatnější však je, že v žalobkyně se žádným způsobem nezabývala ověřením výdajů žalovaného, který uváděl v žádosti výši měsíčních výdajů, která zjevně neodpovídá ekonomické realitě (, částka, ). Jestliže žalovaný evidentně cíleně podhodnocoval své výdaje, bylo tím spíše třeba, aby se žalobkyně jeho výdaji blíže zabývala. Pokud by tak činila, zjistila by, že tvrzení žalovaného o tom, že nemá jiné půjčky a úvěry, neodpovídá realitě. Jak je soudu z úřední činnosti známo z řízení vedených pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , žalovaný měl jiné nesplacené úvěry a zápůjčky, což by žalobkyně zjistila, jestliže by si žalovaného ověřovala v příslušných registrech, případně si vyžádala výpisy z jeho účtu.16. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo p