18 C 215/2024-64 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpat úvěr do výše , částka, , který žalovaný v souladu se smlouvou čerpal a zavázal se jej splácet. To však řádně a včas nečinil a dostal se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaný uhradil z dluhu do jeho postoupení žalobkyni , částka, a následně již neuhradil ničeho. Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ale pokud by tomu tak nebylo, nezakládá porušení této povinnosti absolutní neplatnost smlouvy, která byla uzavřena po účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost posoudila na základě sociální a demografických dat, informací z interních databází a externích registrů, kontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou prokázal zejména výpisy z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu za období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.4. , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do výše , částka, . Ten se zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky. Ve smlouvě bylo sjednáno právo , právnická osoba, zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení a dluh po splatnosti neuhradí v dodatečné lhůtě 30 dnů (zjištěno z listiny „osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru“ ze dne , datum, ). Žalovanému byla dne , datum, připsána na účet částka , částka, od společnosti , právnická osoba, (zjištěno z výpisu z účtu č. , č. účtu, ). Dne , datum, žalovaný splatil , částka, (zjištěno z přehledu plateb).5. , právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti a informovala žalovaného, že při nesplacení dluhu jej celý zesplatní (zjištěno z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, ).6. , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek), což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, , ve kterém mu k zaplacení stanovila lhůtu 10 dnů od doručení dopisu (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Ten byl podán k poštovní přepravě dne , datum, (zjištěno z podacího lístku).7. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala k úhradě dluhu do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, ), kterou odeslala , datum, (zjištěno z podacího lístku).8. , právnická osoba, vycházela při posouzení úvěruschopnosti ze seznamu transakcí, podle kterých žalovaný pobíral mzdu , částka, , v období mezi , datum, do , datum, prováděl i desítky transakcí denně mezi bankovním účtem a účty u sázkových kanceláří, dále prováděl transakce mezi jinými bankovními účty. Na účet prováděl pravidelně vklady peněz i v řádech desítek tisíc Kč (např. v průběhu jednoho týdne mezi , datum, do , datum, 83 000 Kč, , částka, , , částka, a , částka, ). Ze seznamu transakcí neplynou žádná relevantní zjištění ohledně placení běžných životních výdajů (zjištěno ze seznamu transakcí).9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s příslušenstvím ve sjednaných splátkách. To však žalovaný řádně a včas nečinil a dostal se do prodlení. Protože dluhy po splatnosti žalovaný ani po výzvě neuhradil, dluh byl zesplatněn včetně příslušenství. Na úhradu dluhu žalovaný zaplatil pouze , částka, . Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, které žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Zde je třeba uvést, že i v případě smluv uzavíraných v době do , datum, se z hlediska neplatnosti jednalo i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18).15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně jako podklad tohoto posouzení předložila pouze transakcí plateb, u které ani jednoznačně není zřejmé, kdo je činil a z jakého účtu. I kdyby ale soud vyšel z toho, že se jedná o transakce prováděné žalovaným, nejednalo by se o důkaz prokazující splnění zákonných povinností právní předchůdkyně žalobkyně jako osoby poskytující úvěr. Zejména totiž není zřejmé, že by jakýmkoliv způsobem zkoumala pravidelné životní výdaje žalovaného. Hrazení těchto výdajů neplyne ani z předloženého seznamu transakcí. Ten je navíc i z hlediska příjmové situace značně netransparentní, neboť sice obsahuje informaci o výši inkasované mzdy, ale celkový způsob hospodaření na tomto účtu (tj. provádění značného množství transakcí mezi dalšími účty žalovaného v bance či u loterijních společností, případně vklady velkých obnosů peněz v hotovosti) je zcela netransparentní i z hlediska posouzení příjmové situace žalovaného, neboť není zřejmé, co bylo zdrojem těchto dalších příjmů a jestli se tak nejedná např. o čerpání jiných úvěrů apod. Jen v březnu 2022 např. při mzdě , částka, činily příjmy daného účtu celkem , částka, a výdaje , částka, . Samotná informace o mzdě (která se navíc ani neopírá o výplatní pásky) je z hlediska posouzení celkové majetkové situace žalovaného zjevně nedostatečná. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.17. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, není možné nároku žalobkyně uplatňovaného z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný jí nicméně uhradil , částka, . Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení.18. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne , datum, , u které lze s ohledem na § 573 o. z. mít za to,