34 C 112/2025-61 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, a vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností dne , datum, a fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností , datum, . Žalovaný z celkové dlužné částky ve výši , částka, uhradil , částka, . K doplacení tak zbývá , částka, . Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval a ničeho neuhradil.2. Účastníci byly vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Pravomoc českých soudů je dána, neboť se jedná o spor ze smluvního vztahu a žalovaný má bydliště na území ČR (viz čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s.). Rozhodným právem je právo české, neboť byla smlouva uzavřena na území ČR a účastníci se nedohodli na volbě jiného práva (viz čl. 48 odst. 2 uvedené smlouvy).5. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.6. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu na dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy (důkaz: Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny č. SoSSE/8192630). Žalovaný svou povinnost neplnil, v období od , datum, do , datum, odebral elektřinu, na níž vystavila žalovanému žalobkyně fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností dne , datum, a fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností , datum, . (důkaz: faktura č. , hodnota, , mimořádná (konečná) faktura za elektřinu č. , hodnota, ). Žalovaný uhradil , částka, . K doplacení zbývá , částka, . Žalobkyně žalovaného následně vyzvala k zaplacení dlužné částky do , datum, (důkaz: výzva ze dne , datum, ).7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „energetický zákon“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).8. Podle § 50 odst. l energetického zákona platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání závazku.9. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V posuzovaném případě soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny na adrese odběrného místa a též že došlo k odběru elektřiny v celkové výši , částka, . Žalobkyně vyúčtovala spotřebu elektřiny žalovanému, ten však z fakturované částky uhradil pouze , částka, . K úhradě dlužné částky zbývá , částka, . Soud tedy na základě výše uvedeného posoudil návrh žalobkyně jako důvodný, a proto mu v celém rozsahu vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po splatnosti konečné faktury, kterou žalobkyně žalovanému vystavila na celou dlužnou částku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.