34 C 321/2025-14 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Okresnímu soudu , adresa, -západ domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání spočívajícího v porušení smluvních podmínek přepravce (žalobkyně), když se neprokázal dne , datum, v 15:48 v prostředku veřejné hromadné dopravy linky autobusu 688 platným jízdním dokladem. Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši , částka, . Dosud žalovaný na pohledávku nezaplatil ničeho přes upomínku zástupce žalobkyně.Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Na základě provedeného dokazování a zhodnocení důkazů po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne , datum, prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, a to linkou autobusu 688, když se při kontrole rovněž neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného přirážky k jízdnému ve výši , částka, . Přes výzvu zástupce žalobkyně adresovanou na známou adresu žalovaného dosud neuhradil žalovaný na pohledávku nic.Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále dle ust. § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)], kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, .Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení a žalobkyni vedle jistiny přísluší podle § 1970 o. z. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a náklady s jejím uplatněním ve výši , částka, . Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).