36 C 34/2024-127 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal vydání bezdůvodného obohacení, a to v podobě kupní ceny ve výši 400 000 Kč za pozemek parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrální území , Anonymizováno, (původně i kupní ceny za obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, ve výši 550 000 Kč), kterou zaplatil žalovanému na základě kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době uzavření dané smlouvy neměl být schopen posoudit následky svého jednání, strany spolu dne 5. 12. 2022 uzavřely dohodu o zpětném převodu práv, podle níž žalobce žalovanému uvedenou nemovitost navrátil. Protože však žalovaný nevrátil zaplacenou kupní cenu, domáhá se jí žalobce soudní cestou.2. Žalovaný nárok žalobce odmítl s tím, že ve skutečnosti šlo o zapůjčení 400 000 Kč, neboť potřeboval provozní kapitál na založení společnosti pro podnikání v oblasti dopravního značení, k čemuž ho přesvědčil jeho předlužený pracovní kolega. Peníze mu přislíbil žalobce, který chtěl získat spoluvlastnický podíl žalovaného na bytovém domě a pozemcích, protože však k němu měli ostatní spoluvlastníci předkupní právo, rozhodl se ho obejít založením společnosti , právnická osoba, , kam žalovaný vloží svůj spoluvlastnický podíl jako nepeněžitý vklad a následně bude 100% podíl na společnosti převeden na žalobce. Současně měla být prodána zahrada, která přiléhala k domu a kterou měl žalovaný ve svém výlučném vlastnictví. Žalovaný se nicméně tehdy domníval, že se svým spoluvlastnickým podílem pouze zaručí za zápůjčku ve výši 400 000 Kč a za půl roku ji žalobci vrátí navýšenou o odměnu žalobci ve výši 150 000 Kč, celkem tedy 550 000 Kč. Ve skutečnosti šlo ovšem o převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu a k zahradě, a to přestože tento podíl byl za účelem vkladu do uvedené společnosti oceněn částkou 1 505 750 Kč a v probíhajícím trestním řízení byla jeho tržní cena stanovena na 3 750 000 Kč. Žalovaný byl sice až následně omezen ve svéprávnosti, ale skutečnost, že jeho osobnost je velmi jednoduchá a se sníženou schopností logického úsudku (byl mu diagnostikován intelektový výkon nacházející se v pásmu výrazného podprůměru – IQ 66), že je naivně důvěřivý a snadno ovlivnitelný druhými, musela být běžné osobě při obchodním vyjednávání v rozhodnou dobu zřejmá. Žalovaný ani zdaleka nemohl rozeznat a odhadnout motiv jednání žalobce, nerozuměl také listinám, které mu byly připraveny a které podepsal. Právní jednání, kdy žalovaný ve velmi krátkém časovém sledu a za nápadně nevýhodných podmínek uzavřel s žalobcem několik smluv, je podle jeho názoru ve zcela zjevném rozporu s dobrými mravy, což má za následek absolutní neplatnost, která dále plyne z rozporu s veřejným pořádkem, jelikož v danou dobu nebyl schopen posoudit následky takového jednání. Kromě toho byl uveden v omyl, jelikož jeho úmyslem bylo uzavřít smlouvu o zápůjčce, nikoli kupní smlouvu na prodej zahrady. K tomu doplnil, že částku 550 000 Kč obratem vrátil žalobci v hotovosti a částku 400 000 Kč předal shora zmíněnému pracovnímu kolegovi, jenž však s ohledem na oddlužení společné podnikání s žalovaným nezahájil. Nakonec žalovaný namítl, že nárok žalobce je promlčen, neboť žalobce již od počátku musel, resp. mohl a měl být srozuměn s tím, že kupní smlouva je neplatná, jelikož žalovaného lstivě uvedl v omyl, že k uzavření došlo za nápadně nevýhodných podmínek a také že jedná s osobou trpící poruchou osobnosti a intelektu. Z těchto důvodů navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.3. Strany mezi sebou učinily nesporným, že dne 18. 2. 2020 spolu uzavřely kupní smlouvu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro katastrální území , Anonymizováno, , a že kupní cena byla stanovena na částku 400 000 Kč, přičemž uhrazena byla ve dvou splátkách bezhotovostní platbou na účet žalovaného, a to dne 19. 2. 2020 ve výši 200 000 Kč a dne 25. 2. 2020 ve výši 200 000 Kč, kdy stejného dne byla uhrazena i částka 550 000 Kč jakožto cena za obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, Pro zjištění ostatních rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování.4. Z dohody o zpětném převodu práv ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že strany mezi sebou učinily nesporným, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, je žalobce, a to na základě kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2020, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k této nemovitosti, dále že je nesporným, že žalovaný podal vůči žalobci žalobu o určení vlastnického práva a také že je nesporným, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , omezen ve svéprávnosti. Na základě toho si obě strany sjednaly zpětný převod vlastnického práva ke zmíněné nemovitosti, s tím že toto právní jednání musí být schváleno opatrovnickým soudem. Žalobce se mj. zavázal, že do 10 dnů ode dne právní moci takového schválení právního jednání podá k příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch žalovaného a žalovaný se zavázal do 10 dnů ode dne zápisu jeho vlastnického práva vzít uvedenou žalobu o určení vlastnického práva zpět. Strany také výslovně uvedly, že předmětem dohody není finanční vyrovnání za zpětný převod práv, neboť na tom se nedohodly. Dohodu za žalovaného podepsala jeho sestra jako opatrovnice jmenovaná níže uvedeným rozsudkem Okresního soudu Praha-západ sp. zn. , spisová značka, .5. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že ke dni 8. 4. 2024 byl vlastníkem uvedeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, žalovaný.6. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , v právní moci dne 31. 8. 2022, se podávalo, že žalovaný byl na dobu tří let omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý právně jednat, pokud jde o majetkoprávní záležitosti přesahující 13 000 Kč, dále že není způsobilý uzavírat smlouvy o „půjčce“, úvěru a leasingu a smlouvy se závazkem k nikoli jednorázovému finančnímu plnění nebo „smlouvy obdobné povahy“ týkající se finančních služeb bez ohledu na výši plnění, a že není způsobilý pořizovat pro případ smrti nebo rozhodovat o vydědění. Z odůvodnění rozsudku pak vyplývalo, že žalovaný trpí vrozenou a stálou poruchou intelektu a lehkou mentální retardací, která není medicínsky ovlivnitelná, žalovaný se obtížně orientuje v sociálních situacích, je emocionálně snadno ovlivnitelný, manipulovatelný a zneužitelný. Je sice schopen provádět běžné operace typu placení poplatků za telefon nebo placení nákladů za bydlení, ale není schopen složitějšího právního jednání a přestože základní početní úkony zvládá, jeho povědomí o hodnotě peněz je problematické. Není také schopen dostatečně předvídat důsledky svého jednání, jen obtížně se orientuje v principech fungování společnosti i v běžných mezilidských vztazích, ke svému okolí je nekritický, ochotně učiní, oč je požádán, byť by to bylo v jeho neprospěch, protože lest neprohlédne.7. Ze znaleckého posudku Ústřední vojenské nemocnice, vypracovaného dne 26. 4. 2021 pro účely trestního řízení, a z jeho dodatku ze dne 11. 10. 2021, vyplývalo, že žalovaný sice netrpí duševní chorobou ve vlastním slově smyslu, psychotického charakteru s narušením kontaktu s realitou, ale je u něj přítomna lehká mentální retardace. Jeho osobnost je simplexní, se sníženou schopností vyhodnocovat komplexní situace a má sníženou schopnost logického usuzování, na čemž se pravděpodobně podílí dlouhodobý abúzus alkoholu. Aktuální intelektový výkon se nacházel v pásmu výrazného podprůměru (IQ 66) a jeho celkový kognitivní výkon je výrazně snížený. Porucha intelektu se u žalovaného ovšem nacházela i v době uzavírání předmětných kupních smluv, žalovaný nebyl schopen dostatečně pochopit význam tohoto právního jednání, nebyl totiž např. schopen pochopit rozdíl mezi půjčkou, kupní smlouvou, zřízením zástavního práva, předkupním právem, převodem obchodního podílu apod., přičemž porucha intelektu a osobnosti u žalovaného nemusela být zřejmá při letmém společenském styku, ale běžné osobě při obchodním vyjednávání by měla být zřejmá.8. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , jímž byl zrušen zprošťující rozsudek soudu prvního stupně, bylo nakonec zjištěno, že skutek, který byl předmětem posuzování trestního soudu (tj. uvedení žalovaného žalobcem úmyslně v omyl za účelem získání majetkového prospěchu), se v té či oné podobě stal. Poškozený (žalovaný) ho líčil jako zápůjčku částky 400 000 Kč s tím, že do půl roku žalobci vrátí 550 000 Kč, navíc měla být zajištěna zástavou nemovitosti, jejíž hodnota asi šestkrát převyšovala hodnotu zapůjčené částky a v níž poškozený bydlel, čehož si obžalovaný (žalobce) byl vědom. Podle verze obžalovaného by situace byla ale ještě horší, neboť chtěl, aby mu poškozený prodal nemovitost v hodnotě 3 milionů Kč za 550 000 Kč, přičemž ten komplikované a složité právní jednání nebyl schopen pochopit. Úplné skutkové zjištění a právní kvalifikaci, zda jde případně o trestný