4 C 89/2023-106 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem stavby č. e. , Anonymizováno, umístěné na pozemku p. č. , hodnota, , vše zapsané pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u Dobřichovic, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ (dále také jen „chata“) na podkladě tvrzení o splnění podmínek mimořádného vydržení. Uvedla, že na základě usnesení Okresního soudu , adresa, – západ č.j. , spisová značka, nabyla po zůstavitelce , jméno FO, (své matce) mimo jiné i spoluvlastnický podíl o velikosti ½ stavby chaty, a to v dobré víře, že matka byla vlastnicí celé chaty. Druhá ideální polovina je v katastru nemovitostí zapsána na neznámého vlastníka. Pozemky, na kterých chata stojí, i vedlejší spolu s ní užívané, jsou ve vlastnictví třetích osob a bylo tomu tak vždy. K pozemkům od roku 1992 byla uzavírána nájemní smlouva matkou žalobkyně, nyní žalobkyní. Žalobkyně až do skončení dědického řízení po své matce byla v dobré víře, že její matka je výlučným vlastníkem celé stavby. Matka zde sama pobývala, od roku 2011 zde měla i hlášen trvalý pobyt. Matka žalobkyně zde bez omezení bydlela, po dobu jejího života ani dosud nikdo ke stavbě žádná práva neuplatňoval. Matka žalobkyně a poté žalobkyně platila řádně daně z nemovitosti, pojištění, odebírané energie, poplatky za komunální odpad, o stavbu se starala, žalobkyně ji i rekonstruovala. Původními vlastníky chaty byli praprarodiče žalobkyně, manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Ti stavbu postavili a pak ji společně užívali. Jaké bylo dědické rozhodnutí po , jméno FO, , který zemřel před svou manželkou, není žalobkyni známo. Ví však, že , jméno FO, darovala polovinu nemovitosti svému synovi , jméno FO, – dědečkovi žalobkyně. Ten chatu nerušeně užíval až do své smrti se svou manželkou, jak bylo rozhodnuto v dědickém řízení, neví. Žalobkyně je přesvědčena, že potomci v linii přímé po její matce byli vlastníky či spoluvlastníky chaty, neboť celou nemovitost nerušeně užívali k rekreaci a k bydlení, a to výrazně déle než 20 let. Žalobkyně nadále stavbu užívá jako výlučný vlastník, spravuje jí a hodlá tak i nadále činit. Žalobkyně ani její předchůdci nikdy nejednali v nepoctivém úmyslu, vykonávali právo k celé chatě, tedy i k neoddělitelné ½. Žalobkyně tak spolu se svými předchůdci splnila podmínky mimořádného vydržení při započtení vydržecí doby jejích předchůdců už od 50. let.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Sama žalobkyně uplatňuje tvrzení, že jí není známo, jak dopadla dědická řízení po jejích předchůdcích. Není tak možné se domáhat určení vlastnického práva vydržením za situace, kdy přichází do úvah řešení cestou možného dodatečného projednání dědictví po předchůdcích žalobkyně. K tomu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně a stejně tak její předchůdci jednoznačně věděli, že vlastní pouze a jen jednu polovinu chaty, druhá polovina v jejich vlastnictví nikdy nebyla. Volbu institutu mimořádného vydržení pro řešení této situace má za chybný.3. Předně soud na žalobě shledal naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., je-li tvrzen nesoulad faktického stavu se stavem zápisu v katastru nemovitostí.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, spolu se shodnými tvrzeními účastníků i vzhledem k uplatněným tvrzením a výsledkům dokazování potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo (účastnický výslech žalobkyně byl jako nadbytečný zamítnut), když provedeným dokazováním spolu s se shodnými tvrzeními účastníků byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně je zapsaným spoluvlastníkem stavby č. e. 337 umístěné na pozemku p. č. , hodnota, , vše zapsané pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u Dobřichovic u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ, a to co do jedné poloviny. S ohledem na v katastru zapsanou poznámku spornosti žalovaný své vlastnické právo neohlašoval (jeho pasivní legitimace je nepochybná). Nespornými byly dále i skutečnosti, na základě kterých žalobkyně či její předchůdci nabyli polovinu chatu, stejně tak, že vlastníky pozemků jsou třetí osoby, že od nich má žalobkyně i před ní její matka pronajaty pozemky, že řádně platí nájemné za tyto pozemky. Nesporné bylo dále i to, že žalobkyně, před ní její matka, řádně hradily daň z nemovitosti, že zde měly evidován trvalý pobyt, uzavřenou smlouvu na odběr energie, a že chatu pojistily.6. Žalobkyně nabyla vlastnictví k polovině chaty na základě dědického rozhodnutí zdejšího soudu č.j , spisová značka, , o tom nebylo mezi účastníky sporu. Až v souvislosti s tímto rozhodnutím došlo k zápisu stavby chaty do katastru nemovitostí s vlastnictvím jedné poloviny žalobkyně a jedné poloviny na neznámého vlastníka, před tím stavba nebyla na žádném LV zapsána, žádné listiny, na základě kterých by bylo možno zapsat vlastníka nebyly úřadu doručeny (prokázáno sdělením , právnická osoba, pro Středočeský kraj, , právnická osoba, – západ ze dne , datum, ).7. K předchůdcům žalobkyně bylo zjištěno, že , právnická osoba, , nar. , datum, , se oženil dne , datum, s , jméno FO, , poté , jméno FO, (prokázáno oddacím listem ze dne , datum, ). , jméno FO, byl synem , jméno FO, a , jméno FO, , narodil se , datum, , jeho manželkou byla od , datum, (prokázáno oddacím listen z tohoto data) , jméno FO, , rozená , rodné přijmení, , a zemřel dne , datum, (prokázáno obsahem úmrtního listu ze dne , datum, ). , jméno FO, , poté , jméno FO, , matka žalobkyně, se narodila dne , datum, manželům , jméno FO, a , jméno FO, (prokázáno rodným listem , jméno FO, – , jméno FO, ).8. Majetek včetně poloviny chaty po zůstavitelce , jméno FO, , rozené , jméno FO, , nabyla její dcera, žalobkyně usnesením zdejšího soudu č.j , spisová značka, ze dne , datum, s právní mocí k témuž dni, jak již uvedeno shora. Z rozhodnutí se podává, že chata není řádně evidována v katastru a dědičky prokazovaly vlastnictví předložením rozhodnutí , spisová značka, a darovací smlouvou ze dne , datum, ve formě notářského zápisu. Vše prokázáno obsahem citovaného rozhodnutí. Z protokolu o předběžném šetření sepsaném ve věci , spisová značka, bylo zjištěno, že byl sepsán za účasti žalobkyně a je zde uvedeno k možnému nemovitému majetku zůstavitelky ½ chaty s tím, že dědic bude muset dodat starší dědická rozhodnutí, dále, že zůstavitelka obývala jen svoji polovinu. Matka žalobkyně , jméno FO, nebyla jednu polovinu chaty rozhodnutím Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, v dědickém řízení po svém otci , jméno FO, (prokázáno obsahem rozhodnutí č.j. , spisová značka, ). , jméno FO, nabyl do svého vlastnictví polovinu chatu darovací smlouvy sepsanou ve formě notářského zápisu dne , datum, od dárkyně , jméno FO, , své matky, která v zápise prohlásila, že je vlastnicí poloviny chaty, kterou postavila se svým již zemřelým manželem, a to právě jen jedné neoddělené poloviny (prokázáno notářským zápisem N 1149/74, NZ 1121/74 ze dne , datum, ). Notářský zápis je založen jak v dědickém spise , spisová značka, tak , spisová značka, . V řízení o dědictví po zůstaviteli , jméno FO, pozůstalá manželka , jméno FO, v rámci předběžného šetření uvedla, kromě jiné majetku, že zůstavitel je vlastníkem ideální ½ chaty (prokázáno protokolem o předběžném šetření ze dne , datum, ve věci , spisová značka, ).9. Z dostupných listin založených ve sbírce katastrálního úřadu bylo zjištěno, že existovalo stavební povolení na chatu, a že za vlastníky chaty jsou označeni , jméno FO, a , jméno FO, s datem označených rozhodnutí 1947 (prokázáno listinou adresovanou MNV v Řevnicích a datovanou , datum, ), z této doby, tj. z doby provádění základního mapování území, je také informace v evidenci o vlastnictví stavby na cizím pozemku pro , jméno FO, . Že existovalo stavební povolení na stavebníka , jméno FO, prokazuje štítek stavba povolena z roku 1957. Z potvrzení , právnická osoba, , adresa, z , datum, se zjišťuje, že se vydává na žádost pro státní notářství, a že se potvrzuje, že , jméno FO, a , jméno FO, vlastní v obci chatu č. , hodnota, na pronajatém pozemku.10. Žalobkyně byla upozorněna na nesoulad zápisu stavby v katastru nemovitostí, který nebyl přes výzvu odstraněn a upozorněna na možný přechod vlastnictví na stát (prokázáno dopisem žalovaného ze dne , datum, ). Výzvu s upozorněním na možné důsledky a způsoby řešení situace žalobkyni adresoval i katastrální úřad (prokázáno výzvou ze dne , datum, ). Žalovaná reagovala sdělením, že chatu zdědila po matce a až při projednání dědictví zjistila, že předmětem dědictví je jen jedna polovina a věc bude řešit podáním žaloby (prokázáno přípisy žalobkyni ze dne , datum, ).Na zjištění nesouladu zápisu v katastru, resp. že stavba č.e. , Anonymizováno, není vůbec zapsána na L