8 C 259/2025-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce (, právnická osoba, .) uzavřel s žalovanou smlouvu o účtu. Dále spolu dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru. Limit kontokorentu byl stanoven na , částka, . Žalovaná se dostala do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Žalovaná ani přes výzvu neuhradila ničeho. Žalobce proto úvěr zesplatnil. Dluh se skládá z jistiny ve výši , částka, , z úroku z úvěru ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, . Vedle shora uvedených částek požaduje žalobce také uhrazení příslušenství. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny žalobci, který žalovanou rovněž neúspěšně vyzval k úhradě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.5. Na základě předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o účtu a smlouvu o úvěru, na základě které se mohla žalovaná dostat do – , částka, . Žalovaná překročila úvěrový limit , částka, a zároveň se na účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Žalovaná měla uhradit dluh ve splátkách, což nečinila. Dluh se skládá z jistiny ve výši , částka, , z úroku z úvěru ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, . Vedle shora uvedených částek požaduje žalobce také uhrazení příslušenství. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce dne , datum, , který ještě před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek. Žalovaná dodnes ničeho neuhradila.6. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle § 1746 odst. 2, § 1879, § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2 odst. 1, § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že žalovaná neuhradila řádně a včas právnímu předchůdci žalobce nároky, které mu vznikly na základě uzavřené smlouvy. Tím se dostala podle § 1968 o. z. do prodlení. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobci, na kterého byly tyto pohledávky postoupeny, žalobou uplatněný nárok, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od , datum, , náleží odměna ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a náhrada hotových výdajů po , částka, za každý z těchto úkonů [§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu]. Protože je zástupce žalobce plátcem DPH, je součástí náhrady nákladů řízení také náhrada této daně v sazbě 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. , částka, . Celkem tak jde o částku , částka, .