8 C 84/2025-86 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, obchodní společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr do , datum, společně se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , což neučinil. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odůvodněním, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, žalobce neprokázal nabytí pohledávky. Smlouva o úvěru, uzavřená s původním věřitelem, je neplatná, neboť věřitel nezkoumal před jejím uzavřením řádně úvěruschopnost žalovaného, úroková sazba ve výši 110,18 % je navíc v rozporu s dobrými mravy.3. Žalobce následně doplnil důkazní návrhy k otázce postoupení pohledávky. Uvedl, že smlouva o postoupení je rámcová, pohledávky jsou postupovány průběžně a konkretizovány v seznamech pohledávek; přiložený seznam obsahuje i pohledávku za žalovaným.4. Žalovaný uvedl, že předchůdci žalobce společnosti , právnická osoba, hradil po určitou dobu pravidelné měsíční splátky, později konkretizoval, že celkem takto zaplatil splátky převyšující , částka, v období prosinec 2023 až červenec 2024.5. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobce, když žalobce i jeho zástupce se z jednání omluvil.6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s výpisem z účtu vyplývá, že dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce obchodní společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši , částka, , úvěr byl poskytnut, což ani žalovaný nezpochybnil, přijetí platby , částka, naopak učinil nesporným.7. Společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou ze dne , datum, , kdy jde o rámcovou smlouvu, žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne , datum, , který je zároveň předžalobní výzvou(smlouva o postoupení, seznam pohledávek, dopis).8. Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný uhradil na účet společnosti , právnická osoba, , datum, částku , částka, , stejná částka byla odeslána , datum, , dále byly zjištěny další platby vždy ve výši , částka, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Celkem tak bylo uhrazeno předchůdci žalobce , částka, .9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen „OZ“), ve spojení se zákonem č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatelem úvěru je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 419 OZ platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 586 OZ platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1958 odst. 2 OZ platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 1879 OZ může věřitel svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).21. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce jako právní nástupce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a neurčitá, po výzvě soudu žalobce sice doplnil, že u žalovaného právní předchůdce žalobce ověřoval příjmy a výdaje a provedl lustraci v databázích ISIR, CEE, CRKI a dalších, k těmto tvrzením však nenavrhl žádné důkazy a ohledně příjmů a výdajů žalovaného v době poskytnutí úvěru neuvedl ani žádná konkrétní tvrzení.22. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Tak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , datum, , sp. zn. IV. ÚS 627/2005). Odkaz žalobce na rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, není případný, když toto se týká situace, kdy soud rozhodoval bez nařízení jednání.23. V dané situaci z § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že neplatnost smlouvy může namítat spotřebitel, přičemž k tomu v dané situaci došlo. Z daného tak vyplývá, že výše uvedená smlouva o úvěru je neplatná, z čehož plyne, že žalobci nárok na zaplacení jakékoliv jiné částky než nevrácené části jistiny ve výši , částka, (poskytnutých 50 000 mínus vrácených 42 278) spolu se zákonným úrokem z prodlení z té