13 C 129/2025-96 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal určení, že je dědicem ze závěti, jež byla pořízena dne , datum, paní , jméno FO, , nar. , datum, , tehdy bytem , adresa, , zemřelou dne , datum, (dále jen „Zůstavitelka“).2. Zůstavitelka pořídila o svém majetku závěť dne , datum, , ve smyslu ust. § 1434 ve spojení s ust. § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), přičemž v této závěti povolala žalobce jako svého jediného dědice spoluvlastnického podílu ve výši ¾ k nemovitosti - pozemku parc. č. st. 119, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 96, a pozemku parc.č. 152/13, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – západ (dále jen „Nemovitosti“). Zdejší soud pod sp. zn. , spisová značka, pověřil vedením řízení o pozůstalosti Zůstavitelky soudní komisařku , tituly před jménem, , jméno FO, , která shledala žalované (vnučky Zůstavitelky) dědičkami ze zákona, každou o velikosti svého dědického podílu po svém předem zemřelém otci (synovi Zůstavitelky), a žalobce jako dědice ze závěti. Žalované v rámci řízení o pozůstalosti namítly pravost a platnost závěti. Soudní komisařka následně v návaznosti na námitky žalovaných uložila žalobci ve smyslu ust. § 170 odst. 1 zákona č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.ř.s.) usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , aby podal ve lhůtě 2 měsíců od nabytí právní moci usnesení žalobu na určení, že je dědicem ze závěti.3. Žalobce v rámci podané žaloby uvádí, že námitky žalovaných, týkající se sporované pravosti a platnosti závěti, jsou nedůvodné. Co se týče námitky pravosti závěti, žalobce shrnuje zákonné požadavky na allografní závěť ve smyslu ust. § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), spočívající ve vlastnoručním podpisu poslední vůle Zůstavitelky a současně podpisu svědků závěti s tím, že Zůstavitelka musela před oběma svědky současně prohlásit, že se jedná o její poslední vůli. Jinými slovy, svědci svými podpisy museli dosvědčit totožnost zůstavitele jakožto pořizovatele závěti. Žalobce uvádí, že zákonné podmínky allografní závěti splněny byly, neboť oba svědci závěti, , jméno FO, a , jméno FO, , vypověděli konzistentně, že byli před svým podpisem současně obeznámeni Zůstavitelkou, že se jedná o její poslední vůli, a s tímto vědomím připojili na závěť Zůstavitelky také svůj podpis. Žalobce nijak nesporuje skutečnost, že oba podpisy byly na závěť připojeny ručně a až následně po sepisu předmětné závěti, nebyly její tištěnou součástí, což však nijak neovlivňuje splnění zákonných podmínek vztahující se k pravosti závěti. Co se týče námitky žalovaných vztahující se k otázce platnosti závěti z důvodu odlišné osoby pisatele závěti od osoby zůstavitele, i tato námitka žalovaných je nedůvodná, neboť osoba pisatele má význam ve smyslu ust. § 1535 a ust. § 1536 o.z., tedy jako nástroj v případě, kdy zůstavitel není schopen číst a psát, což se na konkrétní případ Zůstavitelky nevztahuje.4. Žalované namítají zejména věrohodnost svědků závěti, manželů , jméno FO, , kteří vypovídali v rámci pozůstalostního řízení natolik rozporně, že jejich výpovědím nelze přikládat žádnou váhu. Žalované zejména uvedly, že se výpovědi svědků v pozůstalostním řízení lišily co do časového údaje, kdy měla být závěť svědky podepsána, a dále místa a okolností, za nichž měla být závěť podepsána. Dále žalované poukazují na případné úpravy závěti po jejím sepsání, kdy lze zřetelně vidět doplnění řádků pro podpis, jež byly do listiny přidány až po sepsání závěti. Žalované dále zpochybňují podpis , jméno FO, , pracovnice obecního úřadu obce , adresa, , na ověřovací doložce závěti, který se neshoduje s jejím podpisem na čestném prohlášení, současně však uvádí, že jsou si vědomy skutečnosti, že ověřený podpis není podmínkou platnosti závěti. Žalované dále namítly neplatnost závěti i z důvodu, že závěť nerespektuje právo žalovaných na jejich povinný díl.5. Žalobce ve svém doplňujícím vyjádření v reakci na stanovisko žalovaných uvádí, že námitka žalovaných, týkající se neplatnosti závěti v případě, že Zůstavitelka v závěti nerespektovala právo žalovaných na jejich povinný díl, je zcela nepřiléhavá. Dle žalobce povinný díl představuje v zásadě peněžitou pohledávku neopomenutelných dědiců vůči dědicům zůstavitele, kteří nabývají pozůstalost.6. Mezi stranami nebylo po skutkové stránce sporu o tom, že žalované jsou vnučkami Zůstavitelky, dcery syna Zůstavitelky, , jméno FO, , který zemřel před Zůstavitelkou. Dále mezi stranami nebylo sporu o tom, že v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci Nemovitostí zapsány žalované, když každá vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, a dále Zůstavitelka se spoluvlastnickým podílem o velikosti ¾. Dále mezi stranami nebylo sporu o tom, že závěť nebyla sepsána před svědky (myšleno samotný text závěti), že závěť nebyla sepsána vlastní rukou Zůstavitelky, že podpis na závěti je vlastnoručním podpisem Zůstavitelky, který je úředně ověřen, a dále, že závěť je opatřena vlastnoručními podpisy svědků závěti. Mezi stranami rovněž nebylo sporu o tom, že Zůstavitelka podepsala závěť svobodně a bez nátlaku. Dále nebylo mezi stranami po skutkové stránce sporu o tom, že řádky pro podpisy svědků a uvedení jejich jmen a příjmení, byly na originál závěti doplněny ručně až po jejím vytisknutí, kdy toto doplnění je žalovanými myšleno jako pozměnění závěti. Dále nebylo sporu o celém průběhu pozůstalostního řízení.7. Z originálu závěti vzal soud za prokázané, Zůstavitelka , jméno FO, ustanovuje dědicem svých pozemků par.č.152/13 (zahrada) a parc.č.st. 119 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. 96 (rekreační objekt), stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, v Olešku, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – západ, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (Nemovitosti), svého druha , Jméno žalobce, (žalobce), přičemž ostatní majetek ponechává Zůstavitelka zákonné dědické posloupnosti. V textu závěti je dále uvedeno, že Zůstavitelka prohlásila před oběma svědky, že se jedná o její poslední vůli a vlastnoručně závěť spolu se svědky podepsala. Z listiny závěti je zřejmé, že závěť není psaná vlastní rukou, je zde připojen datum , datum, , závěť je opatřena podpisy svědků – , jméno FO, a , jméno FO, , a dále, že byl podpis Zůstavitelky dne , datum, úředně ověřen a uznán za vlastní prostřednictvím , jméno FO, , která ověření provedla a zapsala do ověřovací knihy , právnická osoba, , adresa, .8. Svědek , jméno FO, při výslechu vypověděl, že se zná s žalobcem a dobře se znal i se Zůstavitelkou, zhruba od roku 1986, kdy s manželkou koupili chatu v Olešku. Zůstavitelka oslovila nejprve jeho ženu, se kterou se znala velmi důvěrně, s tím, zda by jí on a jeho manželka byli ochotni podepsat závěť, aby žalobce mohl v případě její smrti rodinný dům užívat ke svému bydlení. Svědek vypověděl, že to bylo někdy na jaře roku 2022. Následně došlo k podpisu závěti, kterou podepisovali současně oba svědci, on a jeho žena, spolu se Zůstavitelkou, u samotného sepisu závěti svědek nebyl. Svědek uvedl, že k podpisu závěti došlo v Olešku, v obývací místnosti rodinného domu Zůstavitelky dne , datum, , kdy pro ně Zůstavitelka sama přišla, nicméně současně k uvedenému datu sdělil, že si datum ověřil před samotným výslechem. Svědek dále uvedl, že u toho byl on, jeho manželka, Zůstavitelka a žalobce, který byl v tu chvíli také v domě, kdy zůstavitelka nejprve nechala oba svědky závěť přečíst a prohlásila před ním a manželkou, že se jedná o její poslední vůli, kterou poté oba přítomní podepsali. Svědek dále vypověděl, že řádky, učiněné na listině závěti doplnili právě za účelem podpisu obou svědků.9. Svědkyně , jméno FO, při výslechu vypověděla, že se znají s žalobcem zhruba přes 30 let, Zůstavitelku znala od svého narození., měly velmi dobré vztahy. Zůstavitelka se jí na jaře zhruba před 3-4 lety svěřila, že by chtěla pořídit závěť a odkázat žalobci nemovitost, neboť se bála, aby žalobce po její smrti nezůstal „na ulici“. Za tímto účelem oslovila svědkyni a jejího manžela, zda by jí nebyli svědky při pořízení poslední vůle. Svědkyně dále vypověděla, že u sepisu závěti nebyla. Obsah závěti četla, k samotnému podpisu závěti došlo v rámci jedné z návštěv u paní Zůstavitelky, ke které chodili pravidelně navečer v sobotu a v neděli, kdy je paní Zůstavitelka oslovila, zda by ji nepodepsali závěť. Svědkyně si nepamatovala konkrétní datum, jen, že se tak stalo některou sobotu či neděli, na jaře nebo v létě. K podpisu došlo u stolu v obývající místnosti v domě Zůstavitelky, za přítomnosti Zůstavitelky, žalobce, svědkyně a manžela svědkyně, kdy přítomným Zůstavitelka řekla, že se jedná o její posledn