16 C 355/2025-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost Emmas , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela s žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , se splatností do , datum, . Před uzavřením předmětné uvěrové smlouvu původní věřitel lustroval žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Žalobkyní požadovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena dne , datum, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem a společnosti De Vries , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, čímž byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně proto dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na níž však žalovaný nikterak nereagoval.2.3. K výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal o odročení jednání.6. Na základě dokazování soud zjistil následující skutkový stav.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, a formuláře pro předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku uhradit do , datum, spolu s poplatky. RPSN činilo 9057,48 %, roční úroková sazba byla stanovena ve výši 36 % a celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši , částka, . Dále, že žalovaný potvrdil smluvní podmínky dne , datum, .8. Z úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databází a žalovaný taktéž uvedl, že je v důchodu, příjem činí , částka, a výdaje , částka, sestávající z nákladů na bydlení ve výši , částka, a ostatní výdaje jsou vyčísleny ve výši , částka, .9. Z potvrzení o provedené platbě z , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplývá, že na účet původního věřitele byla zaslána ověřovací platba ve výši , částka, .10. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, .11. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.12. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě nesplacené jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, .13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).22. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně (resp. původní věřitel) splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.23. Dále platí, že účelem § 87 zákon