34 C 61/2026-43 – Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného ve výši , částka, a přirážek v celkové výši , částka, .2. Soud na základě provedeného šetření zjistil, že žalovaný od , datum, nemá na území ČR povolen žádný druh pobytu, což je skutečnost zřejmá ze sdělení , právnická osoba, , Odboru azylové a migrační politiky, jakož i z potvrzení o provedené lustraci v ISZR. Žalovaný tedy od uvedeného data nemá na území ČR žádnou adresu pobytu.3. Žalobkyně v návaznosti na tato zjištění podáním ze dne , datum, vzala žalobu v plném rozsahu zpět.4. S ohledem na výše uvedené zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a řízení zastavil (výrok I).5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II v souladu s § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. tak, že se žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Zastavení řízení sice svým zpětvzetím žaloby zavinila žalobkyně, nicméně žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné náklady, jejichž náhrada by mu jinak měla být přiznána.6. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nelze podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrátit zaplacený soudní poplatek, ani jeho část, neboť z citovaného zákonného ustanovení se podává, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o , částka, , bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V posuzovaném případě výše zaplaceného soudního poplatku činila celkem , částka, , proto se v souladu s citovaným ustanovením soudní poplatek nevrací.