8 C 111/2025-219 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že , právnická osoba, . (dále „Banka“) poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který byl zajištěn zástavním právem k nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, konkrétně k bytové jednotce v , adresa, , a to na základě zástavní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi Bankou, žalobkyní a žalovanou. V lednu 2024 obdržela žalobkyně od Banky dopis, dle kterého Banka informuje, že žalovaná přes upozornění nadále porušuje úvěrovou smlouvu, úvěr nesplácí a proto Banka požaduje zaplacení úvěru najednou včetně příslušenství nejpozději do , datum, .Dluh byl vyčíslen na , částka, . Žalobkyně, aby zabránila zpeněžení zástavy, postupně Bance uhradila za žalovanou úvěr, a to platbami ve výši , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , následně postupně 5 x , částka, a dále dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí uhradila částku , částka, výzvou ze dne , datum, , následně vyzvala k úhradě celé dlužné částky dopisem ze dne , datum, .2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že potvrzuje existenci zástavního práva i dluh z titulu úvěru, žalobkyně však neprokázala, že dluh za žalovanou uhradila. Kromě toho popsala, na co byly úvěrové prostředky použity - na základě dohody se synem žalobkyně , jméno FO, kupovala nemovitost, aby ji pak společně zhodnotili a se ziskem prodali. Po prodeji chtěla žalovaná použít peníze získané prodejem užít na splacení úvěru, ale pan , jméno FO, ji od záměru odradil a přesvědčil k použití peněz k podnikatelskému záměru v souvislosti s činností společnosti , právnická osoba, , jméno FO, však zapříčinil protiprávním jednáním faktické ukončení společnosti , právnická osoba, a to, že žalovaná nemá finanční prostředky, kterými by mohla dluh uhradit. Podrobně popsala, co měl , jméno FO, dle ní činit ve vztahu k jejímu podnikání ve společnosti , právnická osoba, , zmínila i obchodní spolupráci se společností , právnická osoba, ., kde byl činný manžel žalobkyně , právnická osoba, a která dle ní též postupovala protiprávně. Z těchto důvodů považuje žalobu za rozpornou s dobrými mravy a navrhla její zamítnutí.3. Žalobkyně reagovala na tvrzení žalované vyjádřením, kde uvedla, že není důvod odepřít soudní ochranu uplatněnému nároku žalobkyně, která za žalovanou prokazatelně plnila její dluh a nemůže být činěna odpovědnou za jednání dospělého syna a bývalého manžela. Vztahy mezi společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, . nesouvisejí nijak s tímto řízením.4. Na výzvu soudu, aby žalovaná doplnila tvrzení, jakým konkrétním způsobem měla žalobkyně vůči žalované porušit dobré mravy, žalovaná přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nijak nereagovala.5. Z provedených důkazů vyplývá následující skutkový závěr.6. , právnická osoba, . jako zástavní věřitel, žalobkyně jako zástavce a žalovaná jako klient uzavřeli zástavní smlouvu k zajištění pohledávky žalované z úvěrové smlouvy č. 110/01599/20/1/01, kdy zástavou byly nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně v kat. úz. , adresa, (zástavní smlouva ze dne , datum, ).7. Z úvěrové smlouvy č. 110/01599/20/1/01 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru na nákup nemovitých věcí v kat. úz. , adresa, ve výši , částka, . Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, bylo mezi účastníky úvěrové smlouvy sjednáno, že kromě zajištění zastavením nabývané nemovitosti v , adresa, bude úvěr zajištěn ještě zástavní smlouvou k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně v kat. úz. , adresa, .8. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . upozornila žalobkyni, že žalovaná porušila povinnosti z úvěrové smlouvy č. 110/01599/20/1/01 a banka tak úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, .9. , právnická osoba, . potvrdila žalobkyni, že dluh z hypotečního úvěru poskytnutého žalované zanikl úplným zaplacením (dopis ze dne , datum, ).10. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, , kdy tvrdila, že za žalovanou uhradila část úvěru, aby zabránila zpeněžení zástavy.11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce sdělila žalobkyni, že její tvrzení o úhradě části dluhu považuje za nepodložené.12. Z příkazů úhradě i z potvrzení , právnická osoba, . o zaúčtovaných obratech soud zjistil, že žalobkyně uhradila na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, vždy po , částka, , dále dne , datum, částku , částka, . Celkem tedy žalobkyně uhradila za žalovanou , částka, .13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, , kdy uvedla, že za žalovanou zaplatila dluh zajištěný zástavním právem, a to postupnými platbami vypočtenými v dopisu, přičemž pohledávka Banky za žalovanou tak přešla na žalobkyni (dopis ze dne , datum, ).14. Soud již pro nadbytečnost neprovedl listinné důkazy o další komunikaci zástupců účastníků před podáním žaloby a neprovedl ani řadu listinných důkazů k tvrzením žalované o jednání , jméno FO, či obchodních vztazích společnosti , právnická osoba, , neboť tvrzení žalované, ke kterým byly důkazy navrženy, se nijak netýkají žalobkyně, která vůči žalované zjevně nic nečestného nepodnikla, když v tomto smyslu neunesla žalovaná břemeno tvrzení.15. Podle § 1937 odst. 1zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. Podle § 1937 odst. 2 o. z. splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná měla dluh vůči Raffeisenbank a. s. z titulu úvěrové smlouvy, která byla zajištěna mj. zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná porušila podmínky úvěrové smlouvy, banka zesplatnila úvěr a žalobkyně za žalovanou uhradila část dluhu žalované ve výši , částka, , tedy ještě přesahující částku, kterou žalobkyně požadovala zaplatit v této žalobě (rozsahem žalobního požadavku je soud vázán), což bylo jednoznačně prokázáno potvrzením banky, která vede účet žalobkyně, o provedení transakcí a rovněž potvrzením , právnická osoba, . o zániku úvěrového dluhu. Žalovaná je tak povinna platby žalobkyni uhradit ve výši, která je žalobou požadována.17. Jak již výše (odst. 4 a 14 odůvodnění) uvedeno, soud neshledal, že by žalovaná tvrdila cokoliv, co by mohlo nastolit úvahy o zneužití práva dle § 8 o. z. ze strany žalobkyně – tato námitka žalované je tak zcela nedůvodná. Žalobkyně není nijak odpovědná za jednání svého zletilého, tedy zcela svéprávného syna, tím méně za jednání bývalého manžela.18. Žalované soud uložil povinnost zaplatit žalovanou částku i s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy od počátku prodlení dle předchozích výzev k úhradě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za každý ze sedmi úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku, vyjádření ze dne , datum, a , datum, a účast u dvou jednání), tedy 7 x 17 700 a 7 x , částka, , celkem , částka, . Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku (tedy , částka, ). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).