8 C 29/2026-39 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tak, že účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl na bankovní účet žalovaného úvěr, který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách s tím, že musel být vždy splacen přirostlý úrok, jistina pak mohla být splacena kdykoliv za trvání úvěru. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobce měl rovněž k dispozici výplatní pásky či výpisy z účtu žalovaného. Žalovaný však úvěr žalobci řádně nesplácel, a žalobce tak k , datum, úvěr zesplatnil. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, . Žalobce se proto domáhal dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, představující 0,1 % denně z jistiny za období od data , datum, do , datum, , a zákonných úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. neboť byli k jednání řádně předvoláni, přičemž jen žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Žalobce a jeho zástupce se omluvili.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr do výše , částka, . Žalovaný se zavázal jej splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách s tím, že musel být vždy splacen přirostlý úrok, jistina pak mohla být splacena kdykoliv za trvání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. RPSN činila 5 532,2 %. Bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného po dobu nejméně 2 měsíců se stává splatným celý dluh. Pro případ prodlení byla sjednána též povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný žije sám, deklaroval měsíční příjem , částka, a výdaje , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a ze žádosti). Žalobce měl k dispozici fotografie výplatních pásek žalovaného za 3 měsíce (zjištěno z výplatních pásek žalovaného) a fotografii občanského a řidičského průkazu žalovaného (zjištěno z fotografie občanského a řidičského průkazu žalovaného). Dne , datum, žalobce žalovanému poskytl částku , částka, . Účet patří žalovanému (zjištěno z výpisu z účtu a zprávy banky). Dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru (zjištěno z listiny zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobce žalovanému odeslal předžalobní výzvu, kterou žalovaného vyzval k úhradě částky , částka, do tří dnů (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne , datum, ).6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při výši jistiny , částka, a výší úroku 40 % měsíčně se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná.12. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v prosinci 2022 okolo 9,66 % ročně. Je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaných úroků dokresluje i RPSN ve výši 5532,2 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu třeba považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za odporující dobrým mravům, a smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, soud shledal absolutně neplatným ve smyslu § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatnost se nicméně netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť dle názoru soudu nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by smluvní strany úvěrovou smlouvu uzavřely v případě, že by neplatnost ujednání o úroku rozeznaly včas (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).13. Žalobce pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhl, aby mu soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce žalovanému poskytl částku ve výši , částka, . Nebylo prokázáno, že by žalovaný určitou část této částky uhradil, a žalovaný nic takového ani netvrdil. Částka ve výši , částka, tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobci tuto částku zaplatit. Žalovaný se ale dle soudu nedostal do prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, ovšem s přihlédnutím ke znění § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ze kterého plyne, že až soud určí splatnost a před právní mocí rozhodnutí soudu není dlužník v prodlení. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzval k vrácení přenechaných peněz dopisem i předžalobní upomínkou ze dne , datum, . V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. soud určil delší lhůtu k plnění, a to třicetidenní, aby měl žalovaný dostatek času pro úhradu svého dluhu. Ve zbylé části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný co do částky , částka, , která vzhledem k předmětu řízení představuje 2/3 nebo 66% (vyhovění co do jistiny), žalovaný co do 33% (zamítnutí v části pohledávky a úroku z prodlení) a žalobce má proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3 (33%). Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za tři úkony právní služby po , částka, podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby podle § 13 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k