8 C 347/2025-74 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 143. 2018 dohodu o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem, které dle ní měly být svěřeny do společné péče rodičů. V dohodě se žalovaný zavázal přispívat na výživu nezletilých částkou , částka, měsíčně, což do října 2025 plnil. Za listopad 2025 však zaplatil žalovaný žalobkyni pouze , částka, a ani přes výzvu zbytek neuhradil.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že výživné je nárokem nezletilých a žalobkyně jako jejich matka je jen platebním místem, nemá tak aktivní legitimaci žalobu podat. Uzavřená dohoda ze dne , datum, byla schválena rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto pouze o tom, že se nezletilé děti svěřují do společné péče rodičů. O výživném v rozsudku rozhodnuto nebylo. V dubnu 2024 bylo zahájeno nové řízení o poměrech nezletilých, dne , datum, byl vyhlášen dosud nepravomocný rozsudek, ve kterém soud uzavřel, že žádný dluh na výživném nevznikl. Žalovaný kromě dalšího namítá, že není možné uplatněný nárok žalovat cestou civilního soudnictví, když je současně o stejném nároku vedeno řízení nesporné.3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně jako matka, žalovaný jako otec uzavřeli dne , datum, dohodu, ve které uvedli, že podávají návrh na rozvod jejich manželství, dohodli se na úpravě poměrů jejich nezletilých dětí , Jméno žalovaného, a , jméno FO, , děti mají být svěřeny do jejich společné péče, dále že se budou oba podílet na výživě dětí dle svých možností a schopností vždy dle aktuálních potřeb dětí a s ohledem na rozdílné majetkové poměry se otec zavazuje přispívat matce na výživu nezletilých dětí měsíčně částkou ve výši , částka, (dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem). Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že soud schválil dohodu účastníků, že se jejich nezletilé děti svěřují do společné péče rodičů. Ve výroku rozsudku nebylo výživné upraveno, v odůvodnění se uvádí, že se rodiče dohodli, že bude otec matce hradit výživné na děti ve výši , částka, měsíčně. V dubnu 2024 podala žalobkyně návrh na úpravu poměrům k nezletilým, ve kterém tvrdila změnu poměrů a navrhla, aby bylo žalovanému uloženo platit výrazně vyšší výživné na děti (návrh ze dne , datum, ). Při jednání před zdejším soudem o uvedeném návrhu právní zástupkyně matky uváděla, že na výživném pro nezletilé vznikl otci dluh, který by měl otec uhradit k rukám matky do tří měsíců od právní moci rozsudku (protokol o jednání ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Zdejší soud rozhodl o návrhu matky rozsudkem, kterým svěřil nezletilého , jméno FO, do střídavé péče rodičů a nezletilou , jméno FO, do výlučné péče matky, rozhodl o budoucím výživném, žádný dluh na výživném určen nebyl (rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, ve kterém mj. namítala, že soud nerozhodl o dlužném výživném (odvolání ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil na účet žalobkyně v listopadu 2025 částku , částka, s poznámkou „, jméno FO, “ částku , částka, a částku , částka, s poznámkou „Matik“, obé dne , datum, (potvrzení o transakci UniCredit Bank). Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužného výživného ve výši , částka, dle dohody ze dne , datum, (předžalobní výzva, e-mailové odeslání, potvrzení o přečtení zprávy).4. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 919 odst. 1 o. z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.6. Právo na výživné je právem dítěte bez ohledu na skutečnost, že platebním místem k zasílání výživného je jeden z rodičů (rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ).7. V daném případě se žalobkyně domáhal proti žalovanému úhrady částky , částka, s příslušenstvím. V návrhu byli účastníci jednoznačně vymezeni a označeni – na straně žalující výhradně a pouze žalobkyně. Ani z obsahu návrhu neplyne, že by označení účastníků bylo vzhledem k limitům formuláře pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu nepřesné a že by v textu samotném bylo nějakým způsobem doplňováno. I s ohledem na námitku ze strany žalovaného se soud jako předběžnou otázkou zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Nárok má podklad v dohodě účastníků, kteří v souvislosti s rozvodovým řízením a úpravou poměrů jejich nezletilých dětí pro dobu po rozvodu v roce 2018 uzavřeli dohodu jednak o tom, komu mají být děti svěřeny, jednak o výživném pro tyto děti. Z obsahu dohody zcela nepochybně plyne, že v částce , částka, měsíčně jde o výživné , právnická osoba, placené matce, což obsahově není žádný rozdíl od správnější formulace, že má být placené k rukám matky. Tak to ostatně žalobkyně ve svém návrhu sama formulovala. Návrh však podala svým jménem, nikoliv jménem dětí jako jejich zákonný zástupce (a platební místo). Ke změně v označení účastníků řízení přitom nedošlo ani v následných podáním žalobkyně. Pokud by k tomu došlo, soud by musel změně účastníků (v tomto případě by šlo zřejmě o záměnu účastníků dle § 92 odst. 2 o. s. ř) nejprve rozhodnout, zda ji připouští či ne procesním usnesením. Nepodstatné je z tohoto pohledu, že žalobkyně ke svému označení připojila dovětek – matka nezletilých dětí. Výživné je nárokem samotného dítěte (zde dětí), nikoliv jednoho či druhého rodiče. Žalobkyni proto nemůže být přisouzeno – není aktivně věcně legitimovaná, což bez dalšího soud vedlo k zamítnutí žaloby.8. Ze strany soud nejde o přepjatý formalismus. Vymezením účastníků řízení v návrh je soud vázán ve sporném řízení. Žalobkyně navíc návrh podávala zastoupená advokátem. Návrh samotný není ani neurčitý, tj. není důvod pro výzvu k odstranění vad návrhu.9. Rozporná je až další argumentace žalobkyně. Na jedné straně relativizuje označení účastníků, když v reakci na vyjádření žalovaného se pokouší dovozovat, že účastníci byli označeni jinak, na druhé straně uvádí, že jde o nárok samotné žalobkyně z dohody mezi účastníky. Pokud by byl podán návrh nezletilými dětmi zastoupenými matkou proti otci (což ovšem není, jak výše rozebráno), bylo by třeba, aby podání žaloby samotné bylo schváleno opatrovnickým soudem – navíc s ohledem na předmět řízení by v takovém případě, vzhledem k probíhajícímu řízení o změně poměrů nezletilých (v rámci něhož se má řešit i otázka případného dlužného výživného i za období měsíce listopadu 2025) byla dána překážka věci zahájené. Žaloba tedy není na vyhovění v žádném případě.10. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., v řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána jejich náhrada. Náklady řízení žalovaného spočívají v nákladech za právní zastoupení – , částka, je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., , částka, paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalovaného učinil v řízení tři úkony (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu), proto odměna činí , částka, , dále náleží , částka, za 3 paušální náhrady hotových výdajů, k tomu přísluší náhrada za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši , částka, , celkem , částka, .