9 C 261/2022-22 — Okresní soud v Rakovníku

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] s tím, že z manželství se nenarodily děti. Manželství bylo uzavřeno po pětileté známosti. K větším problémům nedocházelo, až poslední rok 2021 k občasným rozporům. Ty se týkaly prodeje bytu, běžného soužití. Domnívá, že manželka má jiný vztah. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Je pravdou, že neshody začaly v roce 2021 kvůli prodeji nemovitosti, kterou nabyla dědictvím. Chování manžela se změnilo, když dala finanční prostředky z prodeje bytu svým dětem. Cítí se zneužita ze strany manžela. Kvůli jeho chování, volala i Policii ČR. Nelze očekávat obnovu soužití. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Z výpovědi manželů a jejich shodných tvrzení soud zjistil, že společné soužití ukončili v září 2022, přičemž oba manželé vyloučili možnost obnovení jejich manželského soužití. Děti se účastníkům nenarodily. Za příčiny rozvratu považují rozdílné názory na společné soužití, což vedlo k jejich citovému odcizení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci řízení splnili všechny podmínky rozvodu manželství podle § 755 občanského zákoníku, neboť jejich manželství neplní své funkce a náprava již není možná – zásadní problémy v manželství trvají delší dobu, manželům se je nepodařilo vyřešit, přičemž na obnovení manželského soužití již nemají zájem; oba shodně obnovení manželského soužití vylučují. Soud má tedy ve smyslu ustanovení § 755 občanského zákoníku za to, že manželské soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat jeho obnovení. Manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství, za které považují odlišné názory na společné soužití, což vedlo k vzájemnému citovému odcizení Soud, proto žalobě vyhověl, a manželství účastníků podle shora citovaného ustanovení občanského zákoníku rozvedl. Děti se účastníkům nenarodily. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, a soudem nebyly shledány důvody pro jejich přiznání, přičemž manžel náhradu nákladů řízení (zaplacený soudní poplatek) nepožadoval.