6 C 53/2024-22 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušnými poplatky do , datum, . Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud žalobkyni neuhradil, přestože ho k tomu vyzývala.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ( dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili.4. Z provedeného dokazování zjistil soud níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a učinil závěr o skutkovém stavu věci:5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -0284 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, , které žalovanému vyplatila téhož dne na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Trvání úvěru bylo sjednáno na dobu 14 dní a den konečné splatnosti úvěru byl stanoven na , datum, . Žalovaný se zavázal vrátit veškeré finanční prostředky a rovněž zaplatit příslušenství a poplatky ve výši 2% za každý den čerpání úvěru do jeho úplného zaplacení tj. , částka, denně, celkem , částka, , nejpozději do poslední dne trvání úvěru. Žalovaný neuhradil žádnou částku.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že částka , částka, byla z účtu společnosti , právnická osoba, . uhrazena téhož dne na účet č. , č. účtu, .7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.8. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v posuzovaném případě žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se je jako úvěrovaný zavázal vrátit ve sjednaném termínu. Ačkoliv žalovaný finanční prostředky obdržel, dohodnuté splátky řádně a včas nehradil, na výzvu žalobkyně k úhradě dlužné částky nereagoval a žalobkyni je do dne podání žaloby nevrátil. Dlužná částka představuje dosud nesplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši , částka, . Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou dlužné částky v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného od , datum, do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, . Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Danou částku tvoří: soudní poplatek , částka, , odměna za zastupování advokátem ve výši , částka, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) podle ust. § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21%. Při určení výše nákladů řízení, pokud jde o stanovení odměny advokáta, postupoval soud podle ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka, a řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.13. , právnická osoba, s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému 3 denní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.