9 C 227/2023-15 — Okresní soud v Rakovníku

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] s tím, že z manželství se nenarodily děti. Bydliště spolu nesdílí již od cca počátku roku 2022, kdy se manželka odstěhovala. Manželství již delší dobu neplní žádnou ze svých společenských funkcí, manželé žijí odděleně. Manžel s rozvodem manželství při jednání soudu vyslovil souhlas. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Z výpovědi manželů a jejich shodných tvrzení soud zjistil, že společné soužití ukončili v lednu 2022, přičemž oba manželé vyloučili možnost obnovení jejich manželského soužití. Děti se účastníkům nenarodily. Za příčiny rozvratu považují odlišné názory na společné soužití, což vedlo k vzájemnému citovému odcizení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci řízení splnili všechny podmínky rozvodu manželství podle § 755 občanského zákoníku, neboť jejich manželství neplní své funkce a náprava již není možná – zásadní problémy v manželství trvají delší dobu, manželům se je nepodařilo vyřešit, přičemž na obnovení manželského soužití již nemají zájem; oba shodně obnovení manželského soužití vylučují. Soud má tedy ve smyslu ustanovení § 755 občanského zákoníku za to, že manželské soužití účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat jeho obnovení. Manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství, za které považují odlišné názory na společné soužití, což vedlo k vzájemnému citovému odcizení Soud, proto žalobě vyhověl, a manželství účastníků podle shora citovaného ustanovení občanského zákoníku rozvedl. Děti se účastníkům nenarodily. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, a soudem nebyly shledány důvody pro jejich přiznání, přičemž manžel náhradu nákladů řízení (zaplacený soudní poplatek) nepožadoval.