13 C 139/2020-50 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala nahrazení souhlasu bývalého manžela s odstoupením od darovací smlouvy. Ve svém návrhu uvedla, že za trvání manželství účastníci darovali svoje nemovitosti vnukům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Poté se účastníci rozvedli a obdarování se podle tvrzení žalobkyně měli k žalobkyni chovat takovým způsobem, že to zakládalo její právo odvolat dar. Žalobkyně tak skutečně učinila podáním ze dne 28. 2. 2020, kdy dar odvolala a vyzvala obdarované k vrácení daru. Svůj dar odvolala pro nevděk. Žalovaný s takovým právním jednáním nevyjádřil svůj souhlas, nesouhlasil s ním. Žalobkyně je přesvědčena, že se jedná o takové právní jednání, které se bez souhlasu druhého z dárců neobejde za situace, kdy nemovitost byla darována ještě v době, kdy se nacházela v režimu společného jmění manželů. Protože se žalovaný odmítá k právnímu jednání připojit a nechce dát souhlas s tímto právním jednáním, domáhá se žalobkyně nahrazení jeho souhlasu soudem. 2. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. června 2020, když s žalobou žalobkyně zamítl. 3. K odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. dubna 2021 o zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve svém usnesení Krajský soud v Hradci Králové uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou poučit žalobkyni jak je třeba žalobní návrh formulovat a pokud bude petit řádně doplněn, poté posoudit, zda odmítnutí udělení souhlasu žalovaným bylo učiněno bez vážného důvodu a zda je či není v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. 4. Po poučení, které se žalobkyni dostalo usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 31. května 2021, žalobkyně upravila svůj petit tak, že bylo možné žalobu projednat. 5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s vrácením daru nesouhlasí. Uvedl, že účastníci jsou dnes již rozvedeni, přičemž obdarovaní, vnuci účastníků, se o žalovaného hezky starají a žalovaný si nedokáže představit, že by měl dostat zpět půlku nemovitosti či společně tuto nemovitost obývat se žalobkyní. Nemovitost účastníci převedli na vnuky, neboť jejich děti byly v exekuci, a pokud by dům převedli na ně, došlo by k prodeji nemovitosti. Když došlo k vystěhování dcery účastníků z nemovitosti, s tímto vystěhováním souhlasil, avšak žalobkyně s vystěhováním dcery nesouhlasila. Odstěhovala se následně s dcerou. Žalovaný tvrdil, že žádnému nevděku ze strany obdarovaných nedošlo a vyjádřil rozhodný nesouhlas s vrácením daru. Svůj postoj odůvodnil zájmem rodiny a rodinné domácnosti. 6. Z podání ze dne 28. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně odvolala svůj dar pro nevděk ve vztahu k oběma obdarovaným. K tomuto právnímu jednání se žalovaný nepřipojil a nevyjádřil s ním ani svůj souhlas. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 8. Účastníci uzavřeli darovací smlouvu, na základě které darovali své nemovitosti nacházející se v době uzavření darovací smlouvy v režimu jejich společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Poté bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalobkyně dne 28. 2. 2020 odstoupila ve vztahu k oběma obdarovaným od darovací smlouvy pro nevděk a požádala o vrácení daru. Žalovaný s tímto právním jednáním nesouhlasil. Soudu je z úřední činnosti známo, že vztahy v rodině účastníků nejsou dobré, že došlo k podání žaloby o vyklizení nemovitosti ze strany vnuků účastníků vůči dětem účastníků a této žalobě bylo vyhověno. Z vyjádření účastníků vyplynulo, že účastníci jsou v současné době rozvedeni a že o žalovaného se v současné době jeho vnuci starají. 9. Podle § 714 odst. 1) z. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. 10. Podle § 2072 ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. 11. Žaloba je důvodná. 12. Právní jednání směřujících k odstoupení od darovací smlouvy za situace, kdy bylo darování učiněno oběma manžely a jeho předmětem byla věc nacházející se ve společném jmění manželů, vyžaduje právní jednání obou manželů, případně alespoň souhlas manžela, který právní jednání sám nečiní. Takové právní jednání znamená zásah do majetkové sféry obou manželů, neboť by věc přešla, pokud by bylo od darovací smlouvy platně odstoupeno, do režimu zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Pokud tedy žalovaný nedal svůj souhlas k odvolání daru, případně sám dar neodvolal, je pro takový úkon nutné jeho souhlas nahradit souhlasem soudu. 13. Soud v řízení o nahrazení souhlasu neposuzuje, zda-li je nárok žalobkyně na vrácení daru důvodný či nikoliv. Pouze zkoumá, zda-li nahrazení souhlasu žalovaného soudem bude v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. Zájmy rodinné domácnosti ohroženy nejsou, neboť účastníci již rodinnou domácnost po rozvodu manželství nesdílejí a rodinná domácnost jako taková neexistuje. Co se týče rodiny účastníků, pak nelze než konstatovat, že rodinné vztahy jsou rozvrácené, a pojem rodina je toliko formálním vyjádřením příbuzenského vztahu účastníků. Projednáním žaloby o vrácení daru tak rodinné vztahy účastníků rozhodně neutrpí. Soud spíše zastává názor, že projednáním této žaloby dojde k vyřešení jednoho z nejvážnějších rodinných sporů. Je tedy v zájmu rodiny věc vyřešit. Účastníci v současné době již nejsou manželé a je zjevné, že jejich postoje jsou zcela protichůdné. I zde je tedy v zájmu účastníků, aby byla věc meritorně rozhodnuta, čímž se objasní, zda-li je třeba řešit otázku vypořádání společného jmění manželů účastníků, či zda je tato problematika jednou pro vždy uzavřena. 14. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že nahrazení jeho souhlasu zasáhne do zájmů manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti. 15. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, avšak vzhledem k tomu, že právní zástupce jí byl ustanoven, žádné náklady řízení jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. 16. Protože žalobkyni byla právní zástupkyně ustanovená, a rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu spojených se zastoupením žalobkyně. Výše těchto nákladů však bude známá až poté, co bude v této věci pravomocně rozhodnuto a zástupkyně žalobkyně soudu předloží konečné vyúčtování. Teprve poté bude rozhodnuto o výši odměny zástupkyně žalobkyně, čímž bude výše nákladů státu postavena na jisto. O náhradě nákladů řízení státu bude tedy rozhodnuto samostatným rozhodnutím po zjištění výše vynaložených nákladů.