13 C 29/2019-334 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se na žalovaných domáhal zaplacení částky 9 999 186 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že uzavřel se žalovanými mandátní smlouvu, která byla následně doplněna dodatky. Předmětem smlouvy byla mandátní činnost žalovaných na přípravě projektu„ [projekt] [projekt] [projekt] [projekt]“. Podle žalobce do povinností žalovaných spadalo i zajištění organizace výběrového řízení na výběr zhotovitele stavby. V rámci výběru zhotovitele stavby proběhlo dne [datum] omezení počtu uchazečů v zadávacím řízení formou náhodného výběru – losování. Dne 13. 6. 2014 zahájil Finanční úřad pro [územní celek] u žalobce kontrolu podmínek čerpání finančních prostředků poskytnutým [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] na projekt„ [projetkt] [projekt] [projekt] [projekt]“. Finanční úřad rozhodl tak, že došlo k porušení pravidel při zadávání veřejné zakázky tím, že žalobce neumožnil na žádost zástupce jednoho ze zájemců přečíslování zájemců. Tím nedodržel povinnosti stanovené v podmínkách poskytnutí dotace a smlouvy o poskytnutí podpory ze [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce] [stát. instituce], čímž se dopustil porušení rozpočtové kázně. Za toto porušení byl stanoven odvod v celkové výši 11 110 276,76 Kč. Následně byl odvod stanoven ve výši 9 991 843,10 Kč. Žalobce dovozoval, že žalovaní nesplnili svůj závazek ze smlouvy mandátní a nezajistili řádně organizaci výběrové řízení na výběr zhotovitele stavby. V důsledku porušení smluvních povinností tedy žalobci vznikla škoda 9 999 186 Kč. 2. První žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože podle něj nebyla prokázána odpovědnost žalovaných za škodu. Žalovaný má za to, že žalobce neunesl povinnost tvrzení, jakou konkrétní povinnost mandátní smlouvy měl prvý žalovaný porušit. Neuvádí ani popis konkrétního jednání, kterým by mělo dojít k porušení mandátní smlouvy. Prvý žalovaný má za to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva pouze pro otevřené řízení dle § 27 tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a nikoliv pro užší řízení dle § 28 téhož zákona. Žalovaný uzavírá, že užší výběrové řízení a losování dne [datum] předmětem mandátní smlouvy mezi účastníky nebylo, a tudíž nebylo ani předmětem mandátní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Prvý žalovaný tvrdil, že při provádění užšího řízení a losování společnost [právnická osoba] nezastupovala žalované, ale byla pověřena přímo žalobcem. Závadného jednání jako takového se pak dopustil přímo žalobce, který odmítl přečíslování účastníků. Prvý žalovaný také nedovozoval příčinnou souvislost mezi jednáním prvního žalovaného a vznikem škody. Dále první žalovaný namítal, že mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta a pokud by bylo možné jednání, na základě kterého vznikla škoda, přičítat prvému žalovanému, potom měl žalobce uplatnit tuto smluvní pokutu a nikoliv nárok na náhradu škody. 3. Druhý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že podle jeho názoru nebyl pasivně legitimován, neboť žalobce pro zajištění vlastního losování pověřil nikoliv žalované, ale společnost [právnická osoba], která pověřila [právnická osoba] – [právnická osoba] [právnická osoba] zastupovala přímo žalobce a nikoliv žalované. Tím, kdo odmítl přečíslování uchazečů, byl tehdejší starosta [územní celek], tedy žalobce. Podle druhého žalovaného v řízení nebylo prokázáno, že by oba žalovaní porušili jakoukoliv smluvní povinnost vyplývající z mandátní smlouvy. Také druhý žalovaný poukázal na sjednanou smluvní pokutu s tím, že mandátní smlouva neobsahuje doložku o tom, že stanovená smluvní pokuta nemá vliv na nárok žalobce na náhradu škody v celé výši a je tedy třeba na ujednání o smluvní pokutě nahlížet jako na tzv. paušalizovanou náhradu škody. 4. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli mandátní smlouvu, jejímž předmětem byla spolupráce žalovaných při přípravě projektu“ [projekt] [projekt] [projekt] [projekt]“. Součástí povinností žalovaný byla také povinnost stanovená v odst. 1.3 tedy organizace jednotlivých výběrových řízeních souvisejících s projektem a další s tím spojené činnosti. Mezi tyto povinnosti spadala i organizace výběrového řízení na zajištění dokumentace pro stavební povolení pro projekt a výběr zhotovitele stavby pro projekt. Účastníci si taky sjednali činnost žalovaných v rámci vlastní organizace výběrového řízení i poskytnutí odborných konzultací v případě podání námitek či návrhů ze strany uchazečů. Účastníci si také sjednali, že žalovaní jsou oprávnění, poté co o této skutečnosti písemně informují žalobce, uskutečňovat část smluvního plnění prostřednictvím třetích osob. Za realizaci výběrového řízení si účastníci sjednali odměnu. Účastníci si také sjednali v čl. 6 smlouvy smluvní pokutu pro případ, že žalovaní zvlášť hrubým způsobem poruší své povinnosti vyplývající ze smlouvy. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 25 % uhrazené ceny včetně DPH. 5. Ze smlouvy o sdružení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli sdružení za účelem přípravy na společnou účast na získání veřejné zakázky pod názvem projektu„ [projekt] [projekt] [projekt] [projekt]“. 6. Z notářského zápisu sepsaného notářem [titul] [příjmení] [příjmení] dne [datum] má soud za prokázané, že notář byl jednatelem [právnická osoba] – [právnická osoba], [jméno] [příjmení], informován o tom, že organizátorem veřejné zakázky je žalobcem pověřená [právnická osoba] [právnická osoba] pověřila na základě mandátní smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] – [právnická osoba] zajištěním vlastního losování. Z notářského zápisu vyplývá, že bylo provedeno zkušební losování. Poté byl zveřejněn seznam jednotlivých účastníků společně s čísly, která jim byla přidělena. Z notářského zápisu vyplývá, že přítomný zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] vznesl žádost, aby losování prováděl někdo jiný než přítomný losující pan [jméno] [příjmení] a zároveň navrhl, aby přidělená čísla uchazečů podle připraveného seznamu byla zrušena a účastníci obdrželi nová čísla. Tedy, aby se provedlo přečíslování seznamu. Z obsahu notářského zápisu však vyplývá, že zástupce zmíněné společnosti nevznesl námitku proti postupu a nežádal o uvedení námitky do zápisu. Starosta [územní celek] k vyjádřením zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] prohlásil, že případné přečíslování účastníků by mohlo vyvolat námitky ze strany ostatních účastníků. Zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] prohlásil, že námitku nevznáší a nežádá o uvedení námitky do zápisu. Následně proběhlo losování. Proti průběhu losování nikdo námitky nevznesl, ani z řad účastníků losování, ani z řad členů [žalobce] [žalobce] [žalobce], ani zástupce Státního fondu životního prostředí. 7. Z listiny účastníků losování ze dne [datum] vyplývá, že za organizátora výběrového řízení byla losování přítomna zástupkyně prvního žalovaného. 8. Z výsledku kontrolního zjištění ze dne 8. 1. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro [územní celek] v rámci kontroly uzavřel, že při zadávání veřejné zakázky žalobce nedodržel § 61 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, když při losování z důvodu omezení počtu zájemců o zakázku nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona o veřejných zakázkách, neboť při losování dne [datum] nebylo vyhověno navrhovanému přečíslování zájemců. Tímto jednáním porušil žalobce rozpočtovou kázeň a za porušení této rozpočtové kázně mu byl vyměřen odvod ve výši 11 110 276,76 Kč. 9. Z platebního výměru ze dne 26. 8. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro [územní celek] vyměřil žalobci za porušení rozpočtové kázně částku 555 511 Kč. 10. Z platebního výměru ze dne 26. 8. 2015 má soud za prokázané, že Finanční úřad pro [územní celek] vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 9 443 675 Kč. 11. Z výzvy žalobce ze dne 11. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyzval prvého žalovaného k náhradě škody 10 199 186 Kč. 12. Z výzvy žalobce ze dne 11. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyzval druhého žalovaného k úhradě náhrady škody ve výši 10 199 186 Kč. 13. Z mandátní smlouvy se v [datum] a příloh k této smlouvě má soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli mandátní smlouvu se společností [právnická osoba] Předmětem této mandátní smlouvy byla spolupráce při přípravě projektu„ [projekt] [projekt] [projekt] [projekt]“. [právnická osoba] byla ve vztahu k žalovaným povinna poskytovat odborné konzultace v případě podání námitek či návrhu ze strany uchazečů přípravy podkladů a spolupráce se zadavatelem. [právnická osoba] byla oprávněna po písemné informaci žalovaných uskutečňovat část smluvního plnění prostřednictvím třetích osob. 14. Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 22. 4. 2016 má soud za prokázané, že o odvolání žalobce proti platebnímu výměru Finančního úřadu pro [územní celek], kterým byl vyměřen odvod ve výši 9 443 675 Kč, bylo zamítnuto a napadnuté rozhodnutí Finančního úřadu pro [územní