CS · EN DE FR brzy

13 C 333/2020-49 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

ECLI: ECLI:CZ:OSRK:2021:13.C.333.2020.1
Datum: 2021-01-07
Předmět: o zaplacení 8.293,14 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2053 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""uznání dluhu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 8.293,14 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb..
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 8 293,14 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 2. 10. 2019 uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni celkem ve výši 20 293,14 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit v deseti pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Posléze se ale s úhradou splátek dostal do prodlení, když počínaje splátkou č. 7 již ničeho nehradil. Ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni 20. 7. 2020 tak stále dlužil žalobkyni žalovanou částkou, kterou neuhradil ani po zaslání tzv. předžalobní výzvy. Proto žalobkyně po žalovaném dále požaduje zákonný úrok z prodlení, za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného, který výslovně žádá až ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky, tedy ode dne 21. 7. 2020, jdoucí z celkové dlužné částky do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že původní dluh žalovaného vznikl na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, a to [právnická osoba] Tato společnost poskytla žalovanému ujednané finanční prostředky ve výši 6 700 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný byl přitom dle smlouvy povinen tuto částku vrátit a zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 205,90 Kč, jakož i úroky ve výši 154,19 Kč Celkem se tak zavázal dané společnosti zaplatit částku 12 060,09 Kč, a to do 11. 12. 2017. Žalovaný ale této povinnosti nedostál. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou ze dne 11. 6. 2019 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 20 293,14 Kč a skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 6 700 Kč, z neuhrazeného poplatku ve výši 5 205,90 Kč, z dlužných úroků ve výši 3 884,16 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 3 350 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 045,08 Kč a z nákladů na uplatnění ve výši 108 Kč. Dne 2. 10. 2019 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání a sjednán splátkový kalendář, jak je uvedeno výše. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, z vyčíslení pohledávky vůči žalovanému ke dni postoupení, z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, jakož i ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud ověřil tvrzení žalobkyně ohledně vzniku původní pohledávky vůči žalovanému a jejího postoupení na žalobkyni. Dále ze splátkové dohody ze dne 2. 10. 2019 soud zjistil, že účastníci mezi sebou uzavřeli písemnou dohodu, ve které žalovaný výslovně co do důvodu i výše uznal svůj dluh vůči žalobkyni, který plyne ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a činí 20 293,14 Kč. V čl. 2 dohody se smluvní strany dohodly, že výše uvedená částka se stává jistinou uznaného závazku a že nebude dále úročena (čl. 3). Žalovaný se v dohodě dále zavázal dluh uhradit formou devíti splátek po 2 000 Kč a jedné splátky po 2 293,14 Kč. Tato poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 7. 2020. Žalovaný formou splátek uhradil žalobkyni částku 12 000 Kč, další splátky nehradil. Dluh žalovaného tak odpovídá žalované částce. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky, a to tzv. předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2020, v ní byl mimo jiné upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu včetně příslušenství soudní cestou. Odeslání upomínky doporučeným způsobem na adresu žalovaného plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2020. 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Žaloba je důvodná. 10. Na základě provedených důkazů má soud za to, že účastníci mezi sebou platně uzavřeli dohodu, která obsahovala uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. Proto má soud v souladu s citovaným ustanovením za to, že dluh žalovaného v rozsahu uznání v době uznání trval. V této dohodě se žalovaný dále zavázal uhradit dlužnou částku žalobkyni formou splátek dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný však dlužnou částku odpovídající žalované částce žalobkyni nezaplatil, a proto mu soud nyní uložil povinnost celou tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, neboť i na ty má žalobkyně dle § 1970 o. z. nárok. Soud přitom ověřil, že výše žádaných úroků z prodlení odpovídá výši určené dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 293,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů a z částky 100 Kč za jeden půl úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2053 (89/2012 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.