13 C 334/2021-27 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela několik tzv. účastnických smluv, a to dne 12. 4. 2015 smlouvu [číslo] dne 12. 8. 2016 smlouvu [číslo] dne 30. 11. 2018 smlouvu [číslo] dne 12. 8. 2016 smlouvu [číslo] dne 14. 3. 2018 smlouvu [číslo]. Na základě těchto smluv žalovaná využívala nejen služeb elektronických komunikací, ale i tzv. služeb třetích osob jako př. sms platby, audiotex, dárcovské sms, m- platby apod. Dále součástí smlouvy [číslo] bylo i ujednání o koupi koncového zařízení, a to ALLview Viva H701 LTE – Bílý s dotací, flipové pouzdro neon – Galaxy A8, ochranné sklo Diamond Glass – A8 a Samsung Galaxy A8 – Černý. Cena za toto zakoupené zboží měla být hrazena formou pravidelných měsíčních splátek hrazených vždy spolu s měsíčním vyúčtováním služeb. Žalovaná ale posléze zasílaná vyúčtování řádně a včas nehradila, přičemž tedy nehradila ani ceny za služby třetích osob ani sjednané splátky kupní ceny. Konkrétně neuhradila částku 865,50 Kč z vyúčtování [číslo] za období od 20. 2. 2020 do 19. 3. 2020 splatného dne 3. 4. 2020, částku 1 063,50 Kč z vyúčtování [číslo] za období od 20. 3. 2020 do 19. 4. 2020 splatného dne 4. 5. 2020, částku 356,50 Kč z vyúčtování [číslo] za období od 20. 4. 2020 do 19. 5. 2020 splatného dne 3. 6. 2020 a částku 3 280 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 18. 8. 2020. A protože celkovou dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani po výzvách a upomínkách žalobkyně, požadovala po ní žalobkyně kromě celé žalované částky také zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z jednotlivých dlužných částek od data následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména z účastnických smluv a všeobecných podmínek, předložených vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] včetně souhrnného přehledu služeb a podrobného vyúčtování a z výpovědi, jakož i z předžalobní výzvy, soud zjistil, že žalovaná se žalobkyní uzavřela účastnickou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované kromě služeb elektronických komunikací i sjednané služby třetích osob a žalovaná se zavázala za tyto služby třetích osob hradit cenu dle příslušných vyúčtování, a to přímo žalobkyni, neboť vzala na vědomí ustanovení všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, v němž je oznámeno, že pohledávky na zaplacení ceny za tyto služby přecházejí na žalobkyni, tudíž žalobkyně je oprávněna tyto ceny účtovat a vymáhat vlastním jménem. Dále byla mezi účastníky uzavřena dne 30. 11. 2018 kupní smlouva na sjednané zboží, a to na telefon Samsung Galaxy A8 – černý, ochranné sklo a pouzdro na telefon. Žalovaná při převzetí zboží uhradila pouze část kupní ceny (tzv. akontace) a zbývající část se zavázala zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek vždy společně s vyúčtováním služeb (23 x 360 Kč, 11 x 40 Kč a 23 x 50 Kč). Následně ale vyúčtování řádně a včas nehradila, a proto došlo ze strany žalobkyně k výpovědi účastnické smlouvy, a to dne 19. 6. 2020. Žalované v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami vznikla povinnost doplatit neuhrazené splátky kupní ceny, které v součtu činily 3 280 Kč, a jež byly dle faktury obsahující doúčtování splatné dne 18. 8. 2020. Dluh na využitých službách třetích osob činil 865,50 Kč s datem splatnosti dne 3. 4. 2020, 1 063 Kč s datem splatnosti dne 4. 5. 2020 a 356,50 Kč s datem splatnosti 3. 6. 2020. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později nic z těchto částek žalobkyni nezaplatila, ačkoliv byla k tomu opakovaně upomínána. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 5. Žaloba je důvodná. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena tzv. účastnická smlouva, tedy smlouva ve smyslu § 2 písm. n) a § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, a zároveň kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Žalovaná však řádně a včas nesplnila své povinnosti plynoucí z těchto smluv, když žalobkyni neuhradila řádně vyúčtovanou cenu využitých služeb třetích osob, přičemž nárok na zaplacení této částky byl na žalobkyni z původních věřitelů postoupen dle 1879 a násl. občanského zákoníku, a nedoplatila jí ani sjednanou kupní cenu za zakoupená zařízení a doplňky. Proto soud uložil žalované tyto částky v souhrnu odpovídající žalované částce žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaná se ocitla se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 565,50 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že návrh na zahájení řízení v této věci považuje za tzv. formulářový návrh, jaký žalobkyně podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti. Současně byly naplněny i ostatní podmínky aplikace § 14b a. t., tedy ve věci jde o peněžité plnění nepřekračující 50 000 Kč a žalobkyni byly přiznány náklady řízení.