13 C 374/2020-17 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu nezaplacení dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo]. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Žalobce dále účtoval poplatek se zasláním upomínky [částka] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Počátek pojištění byl sjednán od [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit čtvrtletní pojistné ve výši [částka]. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ani po upomínce žalobce, pojištění tak zaniklo dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalovaný dlužil na pojistném částku [částka], kterou neuhradil ani po výzvě žalobce. žalobce dále účtoval poplatek se zasláním upomínky [částka]. 4. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2783 odst. 1 Občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 6. Podle § 2783 odst. 2 Občanského zákoníku je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 7. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Jelikož žalovaný pojistné nehradil ani po upomínce žalobce, pojištění zaniklo. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].