57 C 18/2020-151 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 1.9.2020, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že v minulosti uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9102160417 (žalovaný smlouvu podepsal 5.10.2018), na jejímž základě žalovanému 9.10.2018 poskytl 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve výši efektivní úrokové sazby 140,06%, žalobci zaplatit formou 24 měsíčních splátek po 2 748 Kč, počínaje měsícem listopad 2018. Vrátit žalobci tak měl 65 952 Kč (24x 2 748 Kč). Schopnost žalovaného hradit úvěr žalobce ověřil z informací získaných od žalovaného, tedy z jím předložených dokladů (mzdové listy, zpráva od zaměstnavatele, výpis z účtu a jeho úvěrová historie byla ověřena v databázích SOLUS, NRKI) a zjistil, že má dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad jedné splátky (viz. čl. 12) a jeho žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu této splátky, tedy od 18.5.2019 do 17.6.2019 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. I přesto žalovaný řádně podmínky smlouvy neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, ve kterém si účastníci ujednali, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího ke zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou 14. splátky, splatné 18.12.2019 a ke zesplatnění celého úvěru tak došlo k 23.2.2020. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil 32 976 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného se splácením vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 2 994 Kč, když podle smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů a žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u 8., 11., 12., 13., 14. a 15. splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o 30 dnů (499 Kč x 6 = 2 994 Kč). Dále v důsledku tohoto prodlení vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 600 Kč, když platí že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů a žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u 8., 9., 10., 11., 12., 13. 14. a 15. splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení se splacením od délce 15 dnů (200 Kč x 8 = 1 600 Kč). Tato povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši 25 721,32 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Nakonec si účastníci v bodě 6.5 smlouvy sjednali, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od dne 25.2.2020 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení 30 315 Kč, což je částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 25 721,32 Kč (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši 21 178,02 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 543,30 Kč), smluvní pokutě v celkové výši 2 994 Kč a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s plněním ve výši 1 600 Kč, dále 4 861,08 Kč coby smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 25 721,32 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem 25.2.2020 do zaplacení, když žalobce požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby a nakonec úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21 178,02 Kč jdoucí ode dne 25.2.2020 do zaplacení, v minimální roční úrokové sazbě 90,85%, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 79 142 Kč.2 Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena s rozporu s dobrými mravy, když jen úroková sazba přesahuje mnohonásobně obvyklou bankovní úrokovou sazbu, která v době uzavření smlouvy činila 8,3%. Dále poukázal na to, že žalobce v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a též v rozporu s dobrými mravy řádně a kvalifikovaně neprověřil úvěruschopnost žalovaného a smlouva je tedy neplatná i s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo ze strany žalobce provedeno formálně, když zájmem žalobce je, aby jeho dlužníci nebyli schopni splácet a jemu aby se díky sankcím tak několikanásobně zvýšil zisk. Žalobce si od žalovaného např. nenechal předložit výpis z bankovního účtu za období tří měsíců předcházejících dobu před uzavřením smlouvy a nezjistil si, zda proti němu není vedeno exekuční řízení. Žalobce by žalovanému neměl poskytnout úvěr už s ohledem na jeho výplatnice za měsíce srpen, září a říjen 2018 (čl. 80-81), ze kterých vyplývá, že žalovanému bylo v srpnu 2018 strhnuto na exekuci 8 550 Kč, z jeho čistého příjmu v září 2018 ve výši 16 952 Kč bylo strhnuto 7 613 Kč a ze jeho čistého příjmu v říjnu 2018 ve výši 12 047 Kč mu bylo strhnuto 5 764 Kč.3 Žalobce doplnil, že mu žalovaným pro posouzení jeho úvěruschopnosti byly předloženy výplatnice za měsíce červenec 2017 (čl. 46) srpen 2017 (čl. 15), červenec 2018 (čl. 49) a srpen 2018 (čl. 48), ze kterých zjistil, že žalovanému náležela čistá mzda ve výši 15 843 Kč, 17 889 Kč, 15 319 Kč a 17 889 Kč. Dále že při prověřování úvěruschopnosti vycházel z potvrzení od zaměstnavatele žalovaného, společnosti , právnická osoba, ., , adresa, ze dne 2.10.2018, ze kterého zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od června 2 do srpna 2018 činil 15 526 Kč a v srpnu 2018 mu bylo vyplaceno 17 889 Kč, žalovaný byl v řádném pracovním poměru a nebyl ve zkušební ani výpovědní době. Dále vycházel z pracovní smlouvy žalovaného uzavřené se společností , právnická osoba, ., , adresa, ze dne 20.2.2017, se kterou měl žalovaný uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu a částečným výpisem z bankovního účtu, na který mu měl být úvěr vyplacen. Žalobcem bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, jeho zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení.4 Z vyjádření znalce z oboru ekonomika , jméno FO, ze dne 25.10.2018 bylo zjištěno, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech stejná.5 Z prohlášení klientů a informace pro klienty poskytované žalobcem ze dne 5.10.2018 (čl. 25) bylo zjištěno, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že se se seznámil s veškerými informace podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru.6 Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu k úvěru č. 9102160417 ze dne 5.10.2018 bylo zjištěno, že paní , jméno FO, , bytem , adresa, se souhlasem žalovaného vyslovila souhlas, aby žalobce vyplatil úvěr poskytnutý žalovanému na její účet č. , č. účtu, .7 Z výpisu z účtu č. , č. účtu, paní , jméno FO, , vedeného u společnosti , právnická osoba, ., ze dne 10.1.2018 bylo zjištěno, že 6.12.2017 bylo z účtu poukázáno 800 Kč jako běžné výživné na , jméno FO, .8 Z hodnocení žalovaného coby klienta ke smlouvě o úvěru č. 9102160417 ze dne 5.10.2018 (čl. 27) bylo zjištěno, že žalovaný pro zprostředkovatele úvěru uvedl, že se jedná o nový úvěr u žalobce, jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, činí 14 500 Kč, výdaje 3 410 Kč a za bydlení zaplatí 2 000 Kč měsíčně. Je vyučen má vlastní bydlení a žije sám. Svým podpisem stvrdil, že poskytl úplné a pravdivě informace a je si vědom, že pokud neposkytl informace pravdivě, úplně nebo je na výzvu nevysvětlí či nedoplní, úvěr mu nebude poskytnut.9 Z předsmluvního formuláře ze dne 5.10.2018 (čl. 29) bylo zjištěno, že žalovaný opět svým podpisem stvrdil, že se seznámil se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, se všemi možnými náklady a s následnými právními a