9 C 100/2020-32 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení výše uvedené částky z titulu nezaplacení celé kupní ceny za koncové zařízení a ceny za tzv. služby třetích osob. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne 11. 8. 2014 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jež nabyla účinností aktivací telefonního čísla [číslo], dále dne 11. 8. 2014 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jež nabyla účinností aktivací telefonního čísla [číslo] a dne 24. 5. 2017 Dodatek k účastnické smlouvě [číslo]. Nedílnou součástí těchto účastnických smluv byl na nákup [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], dále mobilní telefon [anonymizována čtyři slova], dále mobilní telefon [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a mobilní telefon [anonymizováno 5 slov]. Žalovaná se přitom zavázala při převzetí těchto movitých věcí uhradit jednotlivé části kupních cen a dále zbylé části kupních cen splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy společně s vyúčtováním cen služeb elektronických komunikací. Dále se v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací účastníci dohodli, že žalobce umožní žalované prostřednictvím přidělených telefonních čísel využívat i služeb třetích stran. Žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednané ceny, a to přímo žalobci opět spolu s vyúčtováním služeb elektronických komunikací. Dále se žalovaná zavázala, že doba trvání účastnické smlouvy bude minimálně 24 měsíců. Uvedeným povinnostem ale žalovaná posléze nedostála, když nehradila měsíční vyúčtování včetně splátek kupní ceny a cen za služby třetích osob, a to za období dubna do září 2019 Celkem tak dluží žalobci žalovanou částku, na kterou nic nezaplatila ani přes výzvy žalobce. Proto žalobci nezbylo, než se žalované částky domáhat soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] z Dodatku ze dne 24. 5. 2017, včetně všeobecných podmínek a podmínek služeb a zboží, z vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] jakož i z ceníku žalobce soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, dle které žalobce umožnil žalované prostřednictvím přidělených telefonních čísel využívat i služeb třetích stran (SMS a volání na speciální telefonní čísla) a další služby. Současně spolu uzavřeli i smlouvu na nákup koncových zařízení, a to mobilní telefonu [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], přičemž při převzetí těchto zařízení žalovaná část kupních cen uhradila a zbývající části z těchto kupních se pak zavázala uhradit ve 23 pravidelných měsíčních splátkách. Tyto splátky i ceny za vyčerpané služby třetích osob v daném zúčtovacím období se žalovaná zavázala hradit společně s vyúčtováním cen za služby elektronických komunikací. Počínaje vyúčtováním za období od dubna 2019 však žalovaná řádně zaslaná vyúčtování žalobce nehradila. Proto byl smluvní vztah ze strany žalobce ukončen a žalovaná byla dále vyzvána k úhradě doplatku kupní ceny za telefon a za ostatní služby. Celkem tak žalovaná dluží žalobci žalovanou částku, kterou neuhradila ani poté, co byla žalobcem v tzv. předžalobní výzvě ze dne 14. 8. 2020 upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Žaloba je důvodná. 8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, i kupní smlouva dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě těchto smluv vznikla žalované povinnost uhradit žalobci cenu za využité služby třetích stran a zaplatit mu i kupní cenu za zakoupené mobilní telefony. Žalovaná ale těmto povinnostem nedostála, a nadále tak žalobci z uvedených titulů dluží částku odpovídající žalované částce. Proto jí soud nyní uložil povinnost celou žalovanou částku žalobci zaplatit. 9. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 10. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 800 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč určenou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů (účinném od 1. 7. 2014), a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 2 252 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalované uhradit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce.