13 C 309/2022-18 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 2 426 Kč z titulu nezaplacení dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy č. 2019923165. Dále žalobce požadoval výše uvedený zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. 2019923165, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojištění se vztahovalo k vozidlu obchodní značky Škoda, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán od 30. 1. 2021. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit pojistné ve výši 7 260 Kč ročně, jež mělo být placeno čtvrtletními platbami po 1 815 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. První splátka pojistného byla současně akceptační platbou, jíž byl návrh na uzavření pojištění žalovanou přijat, a smlouva byla tedy řádně uzavřena. Žalovaná uhradila 3 splátky pojistného, posléze přestala splátky pojistného hradit, a proto došlo při dodržení stanoveného postupu ze strany žalobce k zániku pojištění. Za dobu trvání smlouvy od 30. 1. 20201 do 24. 2. 2022 dluží žalovaná na pojistném částku 2 426 Kč, kterou neuhradila ani přes výzvy žalobce, a to včetně předžalobní výzvy, ve které byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 5. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, o pojištění odpovědnosti, zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Jelikož žalovaná pojistné neuhradila ani po upomínce žalobce, pojištění stanoveným způsobem zaniklo. Dluh na pojistném za dobu trvání pojištění odpovídal žalované částce. Protože žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Protože se žalovaná ocitla se svým peněžitým dluhem v prodlení, vznikl žalobci dle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení ve výši dle citovaného právního předpisu. Proto soud po přezkoumání, že požadované úroky z prodlení nepřekračují stanovenou výši, vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 426 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.