13 C 386/2022-21 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela několik tzv. účastnických smluv, a to dne 26. 3. 2021 smlouvu č. 71337857, dne 26. 3. 2021 smlouvu č. 71336657, dne 26. 3. 2021 smlouvu č. 71336634, dne 26. 3. 2021 smlouvu č. 71336677. Na základě těchto smluv žalovaný využíval nejen služeb elektronických komunikací, ale i tzv. služeb třetích osob jako př. sms platby, audiotex, dárcovské sms, m-platby apod. Dále součástí smluv bylo i ujednání o přistoupení žalovaného k pojištění„ pro jistotu“, přičemž se žalovaný zavázal hradit poplatek na pojistné, a také ujednání o koupi čtyř koncových zařízení, a to vždy Nokia 3.4 – modrý. Cena za jedno z tohoto zakoupeného zboží (3 999 Kč za 1 kus) měla být hrazena formou pravidelných měsíčních splátek hrazených vždy spolu s měsíčním vyúčtováním služeb s tím, že nadto byla žalovanému ve všech čtyřech případech poskytnuta na uvedená zařízení podmíněná sleva ve výši 1 000 Kč. Žalovaný ale posléze zasílaná vyúčtování řádně a včas nehradil, přičemž tedy nehradil ani ceny za služby třetích osob, poplatky za pojištění, ani sjednané splátky kupní ceny. Konkrétně neuhradil částku 900,95 Kč (M-Platba) a 80,61 Kč (pojištění) z vyúčtování č. 2545741621, jež byly splatné dne 27. 4. 2021, částku 320 Kč (splátka zařízení) a 147 Kč (pojištění) z vyúčtování č. 2549811721 se splatností dne 27. 5. 2021, částku 123,30 Kč (pojištění) z vyúčtování č. 2555201921 se splatností dne 27. 6. 2021, doúčtovanou kupní cenu zařízení ve výši 1 280 Kč z vyúčtování č. 9321031037 se splatností dne 21. 9. 2021 a vrubopisované slevy zařízení ve výši 4 x 1 000 Kč z vyúčtování č. 9321033652, č. 9321033650, č. 9321033636 a č. 9321033655, všechny se splatností dne 21. 9. 2021. Uvedené částky žalovaný nezaplatil ani přes upomínky žalobkyně, a proto po něm žalobkyně žádala i úhradu zákonných úroků z prodlení, které výslovně žádala z celkové dlužné částky 6 851,86 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména z účastnických smluv, souhlasů s pojištěním a všeobecných podmínek, předložených vyúčtování č. 2545741621, č. 2549811721, č. 2555201821, č. 9321031037, č. 9321033652, č. 9321033650, č. 9321033636 a č. 9321033655 včetně souhrnného přehledu služeb a podrobného vyúčtování a z výpovědi účastnických smluv, jakož i z předžalobní výzvy, soud zjistil, že žalovaný se žalobkyní uzavřel účastnické smlouvy, ve kterých se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému kromě služeb elektronických komunikací i sjednané služby třetích osob a žalovaný se zavázal za tyto služby třetích osob hradit cenu dle příslušných vyúčtování, a to přímo žalobkyni, neboť vzal na vědomí ustanovení všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, v němž je oznámeno, že pohledávky na zaplacení ceny za tyto služby přecházejí na žalobkyni, tudíž žalobkyně je oprávněna tyto ceny účtovat a vymáhat vlastním jménem. Dále byla mezi účastníky uzavřena i kupní smlouva na sjednané zboží, a to čtyři telefony Nokia 3.4 – Modrý, IMEI [číslo], IMEI [číslo], IMEI [číslo] a IMEI [číslo] Cena jednoho zařízení činila vždy 3 999 Kč. V případě jednoho zařízení bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí z celkové ceny částku 401 Kč, zbývající část kupní ceny pak doplatí 5 měsíčními splátkami po 320 Kč splatnými spolu s vyúčtováním služeb elektronických komunikací. Na zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 1 000 Kč s tím, že žalobkyně je oprávněna tuto částku žalovanému doúčtovat, pokud žalovaný nedodrží podmínky slevy, tedy především jeho zaviněním nebude smluvní vztah z účastnické smlouvy trvat za stanovených podmínek po stanovenou dobu. Další tři zařízení pak byly žalovanému v rámci obchodní akce poskytnuty za částku 1 Kč s tím, že i na tato zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva, na každý ve výši 1 000 Kč. Následně žalovaný vyúčtování řádně a včas nehradil, a proto došlo ze strany žalobkyně k výpovědi účastnických smluv. Žalovanému v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami vznikla povinnost doplatit zbývající splátky kupní ceny, které v součtu činily 1 280 Kč a dále povinnost zaplatit doúčtované slevy ve výši 4 x 1 000 Kč. Současně dluh na využitých službách třetích osob činil 900,95 Kč, dluh na pojistném 80,61 Kč, 147 Kč a 123,30 Kč a na splatných, ale neuhrazených splátkách 320 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později nic z těchto částek žalobkyni nezaplatil, ačkoliv byl k tomu opakovaně upomínán. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 5. Žaloba je důvodná. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla ve všech případech platně uzavřena tzv. účastnická smlouva, tedy smlouva ve smyslu § 2 písm. n) a § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, a zároveň kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Žalovaný však řádně a včas nesplnil své povinnosti plynoucí z těchto smluv, když žalobkyni neuhradil řádně vyúčtovanou cenu využitých služeb třetích osob, přičemž nárok na zaplacení této částky byl na žalobkyni z původních věřitelů postoupen dle 1879 a násl. občanského zákoníku, a nedoplatil jí ani poplatek za pojištění a sjednanou kupní cenu za zakoupená zařízení včetně doúčtovaných slev. Proto soud uložil žalovanému tyto částky v souhrnu odpovídající žalované částce žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 851,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.