13 C 49/2022-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 000 Kč z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vrátit pronajaté zařízení. Tvrdila, že ještě pod svým původním názvem [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě které poskytovala žalované služby televizního vysílání prostřednictvím internetu. Současně s ní uzavřela i smlouvu o nájmu zařízení pro příjem tohoto vysílání. Žalovaná toto zařízení od žalobkyně převzala a využívala. Žalovaná posléze přestala za uvedené služby hradit sjednanou cenu, a proto smlouva byla ze strany žalobkyně ukončena. Žalované tak vznikla dle ujednání povinnost pronajaté zařízení vrátit. Žalovaná přes výzvu žalobkyně zařízení nevrátila. Proto po ní žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty sjednané právě pro případ nevrácení uvedeného zařízení, a to ve výši 5 000 Kč. Splatnost této částky nastala v návaznosti na poskytnutou lhůtu k úhradě. Žalovaná v této lhůtě ani později žalobkyni nezaplatila. Proto po ní žalobkyně požadovala kromě zaplacení celé žalované částky také úhradu zákonných úroků z prodlení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací – kombinovaná televize [číslo] ze dne 18. 10. 2019, ze všeobecných podmínek společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] o poskytování služeb veřejné dostupných elektronických komunikací, ze zvláštních podmínek [anonymizováno] televize, jakož i z výzvy k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty ze dne 5. 6. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 28. 6. 2021, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytovat sjednané služby elektronických komunikací (kombinovaná televize- televizní vysílání prostřednictvím internetu) a žalovaná se zavázala platit za tyto služby sjednanou cenu, a to pravidelnými měsíčními platbami. V souvislosti s tím bylo žalované pronajato technické zařízení pro příjem, a to konkrétně STB Net Arris sériové číslo: [anonymizováno]. Žalovaná toto zařízení převzala. Ve smlouvě bylo smluvními stranami ujednáno, že žalovaná je povinna toto zařízení po ukončení smluvního vztahu nepoškozené vrátit. Pro případ nevrácení zařízení byla smluvními stranami sjednána smluvní pokuta 5 000 Kč. Jelikož smlouva byla pro neplacení ze strany žalované uvedenou společností ukončena, byla žalovaná současně vyzvána i k vrácení předmětného technického zařízení. Žalovaná tak ani v dodatečně stanovené lhůtě neučinila. Proto byla vyzvána i k úhradě sjednané smluvní pokuty, a to do sedmi dnů ode dne doručení výzvy ze dne 28. 6. 2021 Ani poté však žalovaná nic neuhradila, a to i přesto, že byla výzvou současně upozorněna i na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 4. Po právním zhodnocení má soud za to, že žaloba byla podána po právu. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, která v sobě obsahovala i ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník). Protože žalovaná posléze porušila povinnost zajištěnou smluvní pokutou, tedy nevrátila pronajaté technické zařízení, vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. A protože žalovaná tuto pokutu nezaplatila ve lhůtě splatnosti, ocitla se se svým peněžitým dluhem v prodlení, a žalobkyni tak vznikl i nárok na úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.