6 C 96/2022-57 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 8. 8. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazeného příspěvku za provoz osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 do 2.500 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dle tvrzení žalobce takto provozoval vozidlo od 11. 5. 2020 do 24. 9. 2020 (tedy 137 dnů) a žalobci tím vznikl nárok na příspěvek ve výši 2.405 Kč, o který žalovaného upomněl prostřednictvím písemné výzvy. Žalobce dále požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud zjistil, že žalobce označil jako adresáta výzvy k uhrazení příspěvku do garančního fondu [žalobce] ze dne 4. 3. 2021 [jméno]„ [příjmení]“. Stejnou chybu v příjmení žalobce zopakoval i v upomínce a jeho zástupce v další upomínce před podáním žaloby. Všechny dopisy navíc byly zasílány na adresu [adresa žalovaného], což je sídlo městského úřadu. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, a nejde-li o vozidla vyřazená z provozu, vyvezená do jiného státu, zaniklá či odcizená. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel a výši náhrady nákladů stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v § 2 a v § 2a. V projednávané věci činí denní sazba příspěvku 65 Kč, náhrada nákladů mimosoudního vymáhání pak 300 Kč. Příspěvek je podle § 4 odst. 7 zákona splatný ve lhůtě nejméně třiceti dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě povinné osobě. Podle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Splatnost příspěvku je tedy vázána na odeslání výzvy dlužníkovi. Ze shora uvedených skutkových zjištění však vyplývá, že žalobce žalovaného výzvou k úhradě příspěvku řádně neobeslal. Výzva znějící na jiné příjmení („ [příjmení]“ namísto„ [celé jméno žalovaného]“) navíc doručovaná na adresu městského úřadu (byť by tam měl žalovaný hlášen trvalý pobyt), což zvyšuje pravděpodobnost toho, že se s ní žalovaný nemohl seznámit, podmínky zákona nesplňuje. Nárok se tak nestal splatným. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Právo na náhradu nákladů řízení by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleželo žalovanému, kterému ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.