7 C 229/2021-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Manžel se domáhal svým návrhem na zahájení řízení, uplatněným u soudu dne 9.11.2021, rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků bylo uzavřena po dvouleté známosti a od podzimu roku 2020 se v jejich vztahu začala negativně projevovat rozdílnost jejich povah a názorů na manželský a rodinný život, která vedla k vzájemnému citovému odcizení. Účastníci spolu od listopadu roku 2020 jako manželé nežijí a žádný z nich nemá zájem na obnovení manželského soužití. 2 Z obsahu spisu, oddacího listu účastníků a jejich občanských průkazů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství 20.8.2011, oba jsou českými státními občany, z jejich vztahu se [datum] narodil syn [jméno], [datum] dcera [jméno] a poslední společné bydliště účastníků bylo v [obec]. 3 Manželka se k rozvodu manželství připojila a tvrzení manžela potvrdila. 4 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25.1.2022 čj. 0Nc 1691/2021-39 byla schválena dohoda rodičů, podle které byly jejich nezletilé děti, [jméno] a [jméno], svěřeny do jejich střídavé péče tak, že v lichém kalendářním týdnu v roce budou v péči matky a v sudém kalendářním týdnu v roce v péči otce. Otec se zavázal platit na výživu nezletilých dětí částkami 4 500 Kč a 3 500 Kč měsíčně a matka částkami 1 800 Kč a 1 200 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci 25.2.2022. 5 Dle § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním (dále jen z.ř.s.) je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne. 6 Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Základním a jediným rozvodovým důvodem je rozvrat manželství, a to rozvrat tzv. kvalifikovaný - hluboký, trvalý a nenapravitelný – to jest takový, o němž nelze předpokládat, že odezní. 7 Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje příčiny rozvratu manželství. 8 Dle § 687 odst. 2 o. z. si manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. 9 Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 10 Soud má za to, že hmotněprávní podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Účastníci spolu jako manželé od listopadu roku 2020 nežijí, a protož žádný z nich nemá na obnovení manželského soužití zájem, soud jejich manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a rozhodně nelze očekávat obnovení jejich soužití. Protože rozvod manželství není ani v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, na jejichž poměrech se rozvodem nic nezmění, neboť i za trvání manželství spolu účastníci nežijí, soud manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu jejich manželství soud spatřuje v dlouhodobých neshodách účastníků, pramenících z jejich rozdílných názorů na manželství a rodinu. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s., podle kterého žádný z účastníků v řízení o rozvod manželství nemá v zásadě právo na jejich náhradu.