10 C 153/2023-42 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 583,41 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdil, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 30. 8. 2016 dodával žalovanému do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec] elektrickou energii. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za takto dodanou elektřinu a služby s tím související platit žalobci sjednané zálohy jakož i platby dle vyúčtování za dané období. Za období od 6. 11. 2020 do 30. 11. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou VS 7311460100 částku 1 175,57 Kč, která byla splatná dne 22. 12. 2021. Žalovaný však tuto částku neuhradil. Žalobce jej k zaplacení nedoplatku opakovaně vyzýval upomínkami ze dnů 31. 1. 2022, 21. 3. 2022 a 23. 5. 2022, za což mu byl účtován poplatek ve výši 3 x 240 Kč. Následně došlo k odpojení uvedeného odběrného místa. Toto odpojení bylo zpoplatněno částkou 907,50 Kč. Dle příslušné faktury byla tato částka splatná dne 4. 7. 2022. Za období od 13. 11. 2021 do 15. 6. 2022 vyúčtoval žalobce žalovanému za dodanou elektřinu a služby s tím související částku 15 780,34 Kč, jež byla splatná dne 7. 7. 2022. Žalovaný ale nic z uvedených plateb neuhradil. Proto po něm žalobce požadoval také úhradu zákonných úroků z prodlení jdoucích z jednotlivých dlužných částek (kromě poplatků za upomínky) vždy od data následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 8. 2016 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se zavázal poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa žalovaného] a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektřinu a služby s tím spojené hradit řádně a včas dohodnutou platbu. Nedílnou součástí smlouvy byl i ceník žalobce a příslušné produktové a všeobecné podmínky. Z řádného vyúčtování za elektřinu č. 2139698446 za období od 6. 11. 2020 do 12. 11. 2021 plyne, že žalobce za dané období vyúčtoval žalovanému po odečtení zaplacených záloh nedoplatek ve výši 1 175,57 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na den 22. 12. 2021. Současně byly žalovanému zvýšeny zálohy na další období, jak shodně plyne z uvedeného vyúčtování, jakož i z přípisu ze dne 8. 12. 2021. Z konečného vyúčtování za elektřinu č. 2224243329 za období od 13. 11. 2021 do 15. 6. 2022 se dále podává, že nedoplatek za toto období činí 15 780,34 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na den 7. 7. 2022. Současně dané vyúčtování obsahovalo i upozornění na platby po splatnosti, a to částky 1 175,57 Kč s datem splatnosti 22. 12. 2021, částky 240 Kč (poplatek) s datem splatnosti 31, 1. 2022, částky 240 Kč (poplatek) s datem splatnosti 21. 3. 2022 a částky 240 Kč (poplatek) s datem splatnosti 23. 5. 2022. Z upomínky ze dne 31. 1. 2022 plyne, že žalobce upomínal žalovaného k úhradě nedoplatku ve výši 1 175,57 Kč a další zálohy a za upomínku mu byl tímto vyúčtován poplatek ve výši 240 Kč. Z upomínky ze dne 21. 3. 2022 plyne, že žalobce opětovně upomínal žalovaného k úhradě nedoplatku, dlužných záloh, poplatku a byl mu vyúčtován další poplatek ve výši 240 Kč. Z upomínky ze dne 23. 5. 2022 vyplývá, že žalobce byl potřetí upomenut k úhradě dlužných částek po splatnosti s tím, že mu byl zase naúčtován poplatek ve výši 240 Kč za upomínku. Upomínka obsahovala i odstoupení od smlouvy pro případ, že žalovaný dlužnou částku neuhradí do 6. 6. 2022. Z vyúčtování č. 2223074089 ze dne 20. 6. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku 907,50 Kč, což je poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě spolu s příslušnou DPH. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Odeslání předžalobní výzvy žalovanému doporučeným způsobem plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. 5. Skutečnosti vyplývající z výše uvedených listina neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobce své povinnost z této smlouvy plnil, když poskytoval žalovanému dodávky elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti porušil, neboť přestal hradit řádně vyúčtované ceny za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Proto mohl žalobce v souladu se smluvním ujednáním odstoupit od smlouvy a požadovat po žalovaném zaplacení všech dlužných částek. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Na nedoplatcích a řádně vyúčtovaných poplatcích odpovídajících ceníku žalobce, včetně poplatku za odpojení tak žalovaný nadále dluží žalobci žalovanou částku. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud současně přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výše stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 583,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaný před podá