10 C 180/2023-39 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 079,54 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdil, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny č. 4000106556 dodával žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] elektrickou energii. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za takto dodanou elektřinu a služby s tím související platit žalobci sjednané zálohy jakož i platby dle vyúčtování za dané období. Za období od 9. 6. 2021 do 6. 6. 2022 vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou č. 1122317417 částku 31 579,54 Kč, která byla splatná dne 29. 6. 2022. Žalovaný však tuto částku řádně a včas nezaplatil. Proto mu byla žalobcem naúčtována smluvní pokuta ve výši 250 Kč za prodlení s úhradou uvedené částky po dobu delší než 10 dní a dále smluvní pokuta rovněž ve výši 250 Kč za prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky po dobu více než 30 dní. Žalovaný posléze žalobci uhradil dne 22. 9. 2022 částku 2 000 Kč. Jiné platby ani přes upomínku žalobce neprovedl. Proto se žalobce kromě zaplacení zbývající dlužné částky ve výši žalované částky domáhal po žalovaném také zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z dlužné částky od 30. 6. 2022 do zaplacení se zohledněním částečné úhrady provedené žalovaným dne 22. 9. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se zavázal poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektřinu a služby s tím spojené hradit řádně a včas dohodnutou platbu. Nedílnou součástí smlouvy byl i standardní ceník žalobce, ceník nadstandardních služeb a smluvních pokut a jeho obchodní podmínky. Z uvedeného ceníku přitom vyplývá, že výše smluvní pokuty činí 250 Kč za každý jednotlivý případ nedodržení platebních povinností, když povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši dle ceníku byla mezi účastníky sjednána v čl. IV.3 smlouvy. Z řádného vyúčtování za elektřinu č. 1122317417 za období od 9. 6. 2021 do 6. 6. 2022 plyne, že žalobce za dané období vyúčtoval žalovanému po odečtení zaplacených záloh nedoplatek ve výši 31 579,54 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na den 29. 6. 2022. Současně byly žalovanému zvýšeny zálohy na další období. Z upomínky ze dne 14. 7. 2022 dále plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 31 579,54 Kč spolu s úroky z prodlení, které k uvedenému datu činily 152 Kč a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši 250 Kč. Z upomínky ze dne 20. 10. 2022 dále plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě zbývajícího dlužného nedoplatku ve výši 29 579,54 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 093 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč, celkem tedy k zaplacení částky 31 172,54 Kč. Současně byl v této upomínce upozorněn i na následnou možnost soudního sporu. Tato předžalobní upomínka byla dle související dodejky doručena žalovanému dne 26. 10. 2022. 5. Skutečnosti vyplývající z výše uvedených listin neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobce své povinnost z této smlouvy plnil, když poskytoval žalovanému dodávky elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti porušil, neboť řádně a včas neuhradil řádně vyúčtovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Proto mu soud uložil nyní povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části žádající po žalovaném smluvní pokutu, neboť na tu vzniklo žalobci právo dle smluvního ujednání ve spojení s § 2048 a násl. občanského zákoníku Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci žalovanou částku. A v neposlední řadě soud také přiznal žalobci právo na zákonné úroky z prodlení, neboť i na ně vznikl žalobci nárok, a to dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom ověřil, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 656 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 204 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 079,54 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Pro úplnost k tomu soud dodává, že bylo namístě určení výše náhrady nákladů řízení žalobce dle § 14b a. t., neboť ve věci jde o peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč, žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a současně návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném vzoru, jaký žalobce podává ve věcech skutkově i právně obdobných opakovaně, což je soudu známo z úřední činnosti (viz např. ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 3C 52/2023 a další). Všechny zákonné podmínky aplikace § 14b a. t. tak byly naplněny.