10 C 38/2023-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 979,11 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela tzv. účastnickou smlouvu č. 59037111, na základě které poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících (speciální čísla se zvýšenou sazbou, M-platby, Premium SMS), a žalovaný se zavázal za tyto služby platit cenu dle vyúčtování. Žalovaný posléze řádně zaslané vyúčtování neuhradil, tedy konkrétně nezaplatil ceny služeb z vyúčtování č. 2556462621 (M-Platba) ve výši 1 477,10 Kč splatné dne 20. 2. 2021, z vyúčtování č. 2563872721 (M-Platba) ve výši 13 454 Kč a zprostředkovatelský poplatek ve výši 48,01 Kč, obojí splatné dne 20. 3. 2021 Celkem tak žalobkyni dluží z uvedeného titulu žalovanou částku. Žalobkyně nadto po žalovaném požadovala i zákonné úroky z prodlení jdoucí z celkové dlužné částky, a to výslovně až od data následujícího po splatnosti poslední dlužné částky, tedy od 21. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Z účastnické smlouvy č. 59037111 ze dne 23. 9. 2019, ze Všeobecných podmínek společnosti [právnická osoba], z Ceníku tarifů a služeb [právnická osoba], z vyúčtování č. 2556462621, č. 2563872721, a to vždy včetně souhrnného přehledu služeb a podrobného výpisu služeb, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu, na základě které bylo žalovanému přiděleno telefonní číslo [tel. číslo]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytovat základní i doplňkové služby elektronických komunikací ve sjednaném rozsahu, a to včetně sjednaných zpoplatněných služeb třetích osob jako byly Audiotex a premium SMS, a platebních služeb DMS a SMS platba a M-platba. Žalovaný se zavázal za všechny tyto služby žalobkyni platit sjednanou cenu vyúčtovanou v pravidelných měsíčních vyúčtováních. Oprávnění žalobkyně k výběru cen za služby třetích osob, a to vždy společně s vyúčtováním služeb poskytovaných elektronických komunikací, vyplývá ze všeobecných obchodních podmínek, které spolu s ceníkem služeb tvořily nedílnou součást smlouvy. Z těchto podmínek rovněž vyplývá, že okamžikem prvního využití platebních služeb je mezi účastníky uzavřena smlouva o platebních službách. Žalovanému byly vyúčtovány platební služby, a to M-platba ve výši 1 477,10 Kč ve vyúčtování č. 2556462621 se splatností dne 20. 2. 2021 a M-platba ve výši 13 454 Kč ve vyúčtování č. 2563872721 se splatností dne 20. 3. 2021. V tomto druhém vyúčtování byl žalovanému účtován i zprostředkovatelský poplatek za M-platbu ve výši 48,01 Kč dle ceníku žalobkyně. Datum splatnosti poplatku byl rovněž stanoven na den 20. 3. 2021. Z výpovědi účastnické smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně uvedenou smlouvu s žalovaným vypověděla, a to pro nezaplacení dlužných částek plynoucích z uvedených vyúčtování. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě všech dlužných částek. Před podáním žaloby žalobkyně znovu žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že žalovaný byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Předžalobní upomínka ze dne 5. 10. 2022 byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku z téhož dne. 5. Podle § 127 zákona 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, (dále zákon o platebním styku) smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen "rámcová smlouva"), b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen "smlouva o jednorázové platební transakci"), c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo d) poskytovat službu informování o platebním účtu. 6. Podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o platebním styku platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a 1. platba slouží k zaplacení za hlasové služby nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb, nebo 2. platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem. 7. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1746 odst. 2 téhož zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Žaloba je důvodná. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena tzv. nepojmenovaná smíšená smlouva, tedy smlouva zahrnující v sobě jak účastnickou smlouvu s náležitostmi dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, tak zároveň smlouvu, ve které se účastníci dohodli na tom, že prostřednictvím sítě žalobkyně budou žalovanému poskytovány služby třetích osob a platební služby, a to i ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., v platném znění. Žalovaný se přitom zavázal, že cenu za tyto další služby zaplatí současně s pravidelným vyúčtováním služeb elektronických komunikací, a to vždy přímo žalobkyni, neboť ohledně služeb třetích osob vzal na vědomí ustanovení všeobecných obchodních podmínek, že žalobkyně má s těmito třetími osobami ujednáno ve smyslu § 1879 o. z. postoupení všech takovýchto pohledávek, a má tedy výlučné oprávnění domáhat se zaplacení takovýchto služeb vlastním jménem na vlastní účet. Žalovaný vyčerpal od žalobkyně platební služby v celkové hodnotě 14 931,10 Kč a dále mu byl naúčtován poplatek za tyto služby ve výši 48,01 Kč, avšak doposud nic z této celkové sumy žalobkyni neuhradil, ačkoliv datum splatnosti poslední z těchto částek nastalo již dne 20. 3. 2021. Proto mu soud nyní ve smyslu § 1721 a násl. o. z. uložil povinnost celou tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném příslušenství v podobě úroků z prodlení, neboť i na ty vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se tím, že dlužné částky nezaplatil řádně a včas, ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom současně přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračují výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 979,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč.