10 C 52/2023-58 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 10 544,04 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Zmíněnou pohledávku požadovala na žalované z titulu nezaplacení kupní ceny za dodaný plyn a služby s tím související. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 3. 2. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] plyn. Žalovaná však v rozporu se smluvním ujednáním nezaplatila celou sjednanou cenu za dodaný plyn a služby s tím související. Za období od 1. 4. 2020 do 1. 10. 2020 tak dluží částku ve výši 10 421,75 Kč, jež byla vyúčtována fakturou č. 2032020607 s datem splatnosti dne 20. 10. 2020. Za období od 2. 10. 2020 do 15. 10. 2020 pak dluží částku ve výši 122,29 Kč, jež byla vyúčtována fakturou č. 2102612716 s datem splatnosti dne 5. 2. 2021. Obě tyto pohledávky za žalovanou byly následně na základě smlouvy ze dne 13. 10. 2017 a jejích dodatků postoupeny s účinností ke dni 4. 11. 2022 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná však ani poté nic na svůj dluh neuhradila, ačkoliv byla k tomu žalobkyní vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 3. 2. 2020 včetně ceníku plynu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se tato společnost zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa [ulice a číslo]. Žalovaná se zavázala takto dodaný plyn odebírat a zaplatit za něj a za služby s tím související sjednanou cenu formou záloh a posléze dle vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců ode dne zahájení dodávky plynu s možností automatické prolongace. Z daňového dokladu č. 2032020607 obsahujícího vyúčtování dodávek plynu a služeb za období od 1. 4. 2020 do 1. 10. 2020 plyne, že žalované byl za uvedené období vyúčtován nedoplatek ve výši 10 421,75 Kč. Jako datum splatnosti zde bylo uvedeno datum 20. 10. 2020. Z daňového dokladu č. 2102612716 obsahujícího vyúčtování dodávek plynu a služeb za období od 2. 10. 2020 do 15. 10. 2020 bylo zjištěno, že nedoplatek za dané období činil 122,29 Kč a byl splatný dne 5. 2. 2021. Z upomínky k úhradě dlužných částek plyne, že žalovaná nic z těchto částek nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek a jejími 3 dodatky, jakož i seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že pohledávky za žalovanou na zaplacení výše uvedených částek smluvně přešly na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 10. 11. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 5. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 6. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Žaloba je důvodná. 10. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva dle § 72 energetického zákona. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti z této smlouvy splnil, když dodával žalované plyn do sjednaného odběrného místa. Naopak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť nezaplatila celou řádně vyúčtovanou cenu za takto dodaný plyn. Nadále tak dluží z uvedeného titulu žalovanou částku. Proto jí soud uložil nyní povinnost žalovanou částkou zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka za žalovanou z uvedeného titulu smluvně přešla, a to dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Současně dle § 1880 občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, tedy nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 544,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že návrh na zahájení tohoto řízení považuje za tzv. formulářovou žalobu, jakou žalobkyně podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti. Proto bylo namístě aplikovat při určení výše náhrady nákladů řízení ustanovení § 14b a. t., neboť došlo k naplnění všech stanovených podmínek (kromě výše uvedeného jde v řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení).