7 C 135/2023-11 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal svou žalobou uplatněnou u soudu dne 11. 5. 2023 vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalovaným – jeho dětem, které jsou již zletilé a mohou se sami živit. První žalovaný pracuje u [anonymizována tři slova] [územní celek], a druhá žalovaná je na mateřské dovolené. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 3. 2007 čj. P 152/2006-19 byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilých žalovaných, kteří byli svěřeni do péče matky a žalobce zavázal platit na výživu prvního žalovaného částkou 2 200 Kč měsíčně a na výživu druhé žalované 2 500 Kč měsíčně. Tato dohoda platila i pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Rozsudek nabyl právní moci 20.3.2007. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2007 čj. 7 C 284/2006-11 bylo manželství rodičů žalovaných uzavřené dne 28. 1. 1989 rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci 19. 7. 2007. Oba žalovaní se zrušením vyživovací povinnosti souhlasili. Dle § 911 o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není chopen sám se živit. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaní jsou schopni sami se živit, a tudíž vyživovací povinnost rodičů vůči nim zanikla. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalovaným s účinností od 1. 8. 2023 zrušil. Protože žalobce byl v řízení plně úspěšný, ale s projednáváním věci mu žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů nepřiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).