7 C 155/2021-19 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Manželka se domáhala svým návrhem na zahájení řízení, uplatněným u soudu dne 18. 7. 2021, rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků provází dlouhodobé problémy, které se vystupňovaly po narození dcery [anonymizováno]. Od této doby účastníci přestali rodinné záležitosti řešit společně, vázla mezi nimi komunikace, účastníci se nedokázali shodnout na výchově dětí, finančních záležitostech, zdraví a trávení společného volného času. Problémy se vyhrotily na počátku roku 2021, kdy manžel přiznal mimomanželský poměr. Manželka se 19. 5. 2021 odstěhovala ke své matce a od té doby soužití účastníků obnoveno nebylo, mezi účastníky došlo k vzájemnému citovému odcizení. Z obsahu návrhu, oddacího listu účastníků a jejich občanských průkazů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství 8. 8. 2008, oba jsou českými státními občany, ze vztahu se dne [datum] narodila dcera [jméno], [datum] syn [jméno] a [datum] dcera [anonymizováno] Poslední společné bydliště účastníků bylo v [obec]. Manžel tvrzení manželky nesporoval a k rozvodu manželství se připojil. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 6. 2023 čj. 0 Nc 1647/2021-557 byla schválena dohoda účastníků, podle které byly jejich nezletilé děti [jméno] a [anonymizováno] svěřeny na dobu po rozvodu jejich manželství do péče matky a otec se zavázal platit na jejich výživu částkami 5 000 Kč a 4 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci 10. 7. 2023. Dle § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním (dále jen z.ř.s.) je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Základním a jediným rozvodovým důvodem je rozvrat manželství, a to rozvrat tzv. kvalifikovaný - hluboký, trvalý a nenapravitelný – to jest takový, o němž nelze předpokládat, že odezní. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Dle § 687 odst. 2 o. z. si manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Soud má za to, že hmotněprávní podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Účastníci spolu déle jak dva roky jako manželé nežijí a žádný z nich nemá na obnovení společného soužití zájem. Za tohoto stavu tedy rozhodně nelze očekávat, že by došlo k obnovení jejich manželského soužití. Z tohoto důvodu soud manželství rozvedl, když má za to, že rozvod manželství není ani v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí, na jejichž poměrech se rozvodem nic nezmění, když ani za trvání manželství spolu účastníci nežili. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v dlouhodobých vztahových problémech účastníků a následné navázání známosti manžela s jinou ženou. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s., podle kterého žádný z účastníků v řízení o rozvod manželství nemá v zásadě právo na jejich náhradu.