7 C 235/2023-10 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Manželka se domáhala svým návrhem na zahájení řízení, uplatněným u soudu dne 5. 10. 2023, rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků v hluboké krizi, pro kterou účastníci spolu dlouhodobě nežijí a manžel se již před dvěma a půl lety odstěhoval ze společné domácnosti. Žádný z účastníků nemá zájem na obnovení společného soužití.Manžel se k rozvodu manželství připojil a tvrzení manželky nesporoval.Z obsahu návrhu, oddacího listu účastníků a jejich občanských průkazů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství 8. 8. 2009, oba jsou českými státními občany, z manželství se dne 9. 8. 2010 narodila dcera , jméno FO, , 17. 8. 2016 syn , jméno FO, a poslední společné bydliště účastníků bylo v , obec, .Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 12. 2023 čj. , spisová značka, byla schválena dohoda účastníků, podle které byly jejich nezletilé děti, , jméno FO, a , jméno FO, , svěřeny na dobu po rozvodu jejich manželství do jejich střídavé péče tak, že v lichém kalendářním týdnu budou v péči matky a v sudém kalendářním týdnu v péči otce. Rodiče si nezletilé předají vždy v neděli předem v 18,00 hodin v místě bydliště toho z rodičů, u kterého budou právě pobývat. Otec se zavázal platit na výživu nezletilých částkami ve výši 3 700 Kč a 3 300 Kč měsíčně a matka částkami ve výši 1 100 Kč a 1 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci 15. 12. 2023.Dle § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním (dále jen z.ř.s.) je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Základním a jediným rozvodovým důvodem je rozvrat manželství, a to rozvrat tzv. kvalifikovaný - hluboký, trvalý a nenapravitelný – to jest takový, o němž nelze předpokládat, že odezní.Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje příčiny rozvratu manželství.Dle § 687 odst. 2 o. z. si manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Soud má za to, že hmotněprávní podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Účastníci spolu déle jak dva a půl roku jako manželé nežijí, manžel se ze společné domácnosti odstěhoval a žádný z účastníků nemá na obnovení společného soužití zájem. Za tohoto stavu tedy rozhodně nelze očekávat, že by došlo k obnovení jejich manželského soužití, a protože rozvod manželství není ani v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, na jejichž poměrech se rozvodem nic nezmění, neboť i za trvání manželství spolu účastníci nežili, proto soud jejich manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v rozdílných povahových vlastnostech účastníků.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s., podle kterého žádný z účastníků v řízení o rozvod manželství nemá v zásadě právo na jejich náhradu.