13 C 64/2025-38 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobci uzavřeli dne 17.9.2013 se žalovanou smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k bytu č. , hodnota, v , adresa, . Smlouva byla následně shledána absolutně neplatnou z důvodu rozporu s občanským zákoníkem a spotřebitelským právem. Insolvenční správce žalované podal žalobu na vyloučení bytu z majetkové podstaty, kterou Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem č. j. , incidenční spisová značka, zamítl. Byt byl vyřazen z majetkové podstaty žalované, ale v katastru nemovitostí je stále zapsaná jako vlastník žalovaná. Žalobci proto podali žalobu na určení vlastnictví.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti ze dne 17. 9. 2013 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobci za účelem zajištění splnění pohledávky, sjednali se žalovanou zajišťovací převod vlastnického práva k nemovitosti, a to k bytu číslo , hodnota, nacházející se v budově č. p. , hodnota, , , hodnota, stojící na pozemku stavební parc. č. , hodnota, v obci a katastrální území , adresa, a k souvisejícímu podílu na společných částech domu je a pozemku.4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 7. 2024 má soud za prokázané, že jako vlastník sporné nemovitosti je zapsána žalovaná.5. Ze soupisu majetkové podstaty sepsaného rámci insolvenčního řízení žalované u Městského soudu v Praze sp. Zn. , spisová značka, má soud za prokázané, že bytová jednotka číslo , hodnota, a podíl na společných částech domu a pozemku , hodnota, , , hodnota, a stavební parc. , hodnota, byla sepsána do majetkové podstaty žalované.6. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. srpna 2021, č. j. , incidenční spisová značka, má soud za prokázané že, insolvenční správce žalované se domáhal určení, že bytová jednotka č. , hodnota, je vyloučena z majetkové podstaty žalobců. Žalobci argumentovali, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti je neplatná a že vlastníky bytu jsou žalobci. Soud žalobu zamítl, neboť insolvenční správce žalovaného neprokázal, že by nemovitost neměla být součástí majetkové podstaty. Soud se zabýval otázkou platnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti a dospěl k závěru, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitosti je neplatná pro rozpor s právními předpisy a že zajišťovací převod práva nemůže být považován za převod vlastnického práva.7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.8. Účastníci uzavřeli dne 17.9.2013 smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti jejímž předmětem byl zajišťovací převod práva k bytové jednotce č. , hodnota, , nacházející se v budově č. p. , hodnota, , , hodnota, stojící na pozemku stavební parcela č. , hodnota, v obci a katastrální území , adresa, , a to včetně souvisejícího podílu o velikosti 7153/86234, vzhledem k celku na společných částech domu – budovy č. p. , hodnota, , , hodnota, stojících na pozemku st.p. č. , hodnota, v obci a katastrální území , adresa, a pozemku st.p. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, . Uvedená bytová jednotka byla sepsána do soupisu majetkové podstaty sepsaného rámci insolvenčního řízení vedeného vůči žalované u Městského soudu v Praze sp. Zn. , spisová značka, . Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 5. srpna 2021, č.j. , incidenční spisová značka, rozhodl o zamítnutí žaloby o vyloučení bytu z majetkové podstaty žalobců zamítavě pro neplatnost uvedené smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Žalovaný v současné době zapsán jako vlastník předmětné bytové jednotky do katastru nemovitostí.9. Žaloba je důvodná10. Naléhavý právní zájem žalobců je dáno tím, a že je třeba uvést do souladu s reálný stav se stavem v katastru nemovitostí.11. Soud věc posuzoval podle ustanovení § 553 odst. 1, 2 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného ke dni uzavření smlouvy o převodu zajišťovacího práva. Podle tohoto ustanovení může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).12. Zajišťovací převod spočívá v podmíněném převodu práva z dlužníka na věřitele za účelem zajištění splnění pohledávky věřitele, kdy převod je uskutečněný s rozvazovací podmínkou, kterou je splnění zajišťovaného závazku.13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1273/2000: „Ač podle § 553 odst. 1 obč. zák. může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovacím převodem práva), pak tím způsobem, že dlužník převede na věřitele své právo (například právo vlastnické) s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Zajišťovacím převodem práva tak dochází - byť podmíněně - ke změně v osobě nositele práva. V případě, že bude závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav.“ (Rozsudek, Nejvyšší soud, 19.03.2003, 30 Cdo 1119/2002, ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.1119.2002.1 [cit. 04.06.2025] Převzato z CODEXIS®)14. Nejvyšší soud dochází k závěru že zajišťovacím převodem dochází ke změně v osobě nositele práva, bude-li závazek splněn, obnovuje se původní stav. Jestliže smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti v době jejího uzavření představovala zajišťovací právní institut je z povahy věci vyloučeno, aby věřitel dovozoval své vlastnické právo vkladem vlastnického práva ve prospěch věřitele. Jestliže je zajišťovací převod vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí zajišťovacím právním institutem, nemůže současně plnit roli nabytí vlastnického práva coby primárního účelu, proč účastníci k uzavření takové věcné smlouvy přistupovali.15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008 „ … je smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, absolutně neplatná pro neurčitost (ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák.). Vyvolává totiž nejistotu o obsahu práv a povinností účastníků smlouvy pro případ, že dlužník nedostojí svému závazku uspokojit zajištěnou pohledávku a to nejistotu, která - vzhledem k tomu, že o následcích takového porušení smlouvy mlčí nejen smlouva, nýbrž i zákon - nemůže být rozptýlena výkladem. Přitom je nemyslitelné a společensky nežádoucí, aby ode dne, kdy se dlužník ocitne v prodlení se řádným nebo včasným splněním pohledávky zajištěné převodem vlastnického práva,“ (Rozsudek, Nejvyšší soud, 15.10.2008, 31 Odo 495/2006, ECLI:CZ:NS:2008:31.ODO.495.2006.1 [cit. 04.06.2025] Převzato z CODEXIS®).16. Z obsahu Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 17.9.2013 vyplývá, že účastnici si sjednávají pouze následky prodlení a případnou možnost uspokojit pohledávku žalovaného prodejem nemovitosti žalobců s tím, že není nikterak dojednán postup, pokud by žalobci nesplnili svůj závazek, půjčku nevrátili a žalovaný následně nepřistoupil k prodeji nemovitosti. Takové ujednání vzbuzuje nejistotu o obsahu práv a povinností účastníků smlouvy pro případ, že by žalobci nedostáli svému závazku uspokojit zajištěnou pohledávku a tuto nejistotu nelze rozptýlit výkladem.17. Za dané situace tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitosti uzavřená mezi účastníky dne 17. 9. 2013 je absolutně neplatná. Z tohoto důvodu také rozhodl tak, že vlastníky předmětné nemovitosti jsou žalobci.18. Vzhledem ke skutečnosti, že usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou byly žalobci osvobozeni od placení soudního poplatku a byla jim k ochraně zájmu ustanovená zástupkyně, soud dospěl k závěru, že přestože byli žalobci ve věci zcela úspěšní, žádné náklady řízení jim nevznikly.19. Náklady řízení vznikly České republice , a to ve spojení se ustanovením právního zástupce žalobců. O těchto nákladech řízení soud rozhodl tak, že uložil zaplatit žalované. Výše těchto nákladů řízení bude stanovena samostatným usnesením poté, co náklady spojené se právním zastoupením ustanovená zástupkyně vyčíslí.20. Vzhledem ke skutečnosti, že i žalobci byli osvobozeni od placení soudního poplatku uložil tuto povinnost po skončeni řízení soud žalované.