7 C 238/2025-8 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal svou žalobou uplatněnou u soudu dne 1. 10. 2025 vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinno k žalovanému, který je jeho synem, a který 4. 9. 2025 nastoupil do zaměstnání.Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2018 čj. 0P 264/2004-251 byla naposledy upravena výše výživného, pro tehdy nezletilého žalovaného, kdy soud schválil dohodu jeho rodičů, na základěkteré se jeho otec – žalobce zavázal platit na výživu žalovaného částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně.Žalovaný se žalobou souhlasil.Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není chopen sám se živit.V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný je již schopen sám se živit, a tudíž vyživovací povinnost rodičů vůči němu zanikla. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému s účinností od 1. 9. 2025 zrušil.Protože se žalobce, který byl v řízení plně úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení vzdal, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal (§ 142 odst.1 o.s.ř.).