6 C 17/2026-47 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2026 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedl, že jeho předchůdce, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s žalovaným uzavřel dne 16. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úroky úvěru v měsíčních splátkách po 4.000 Kč, ale dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15. 12. 2023. Žalobce, jemuž byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena, požadoval zaplacení 12.000 Kč, jež odpovídaly třem splátkám úroku po 4.000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Úvěr poskytnutý předchůdcem žalobce žalovanému je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.4. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Žalobce předložil soudu smlouvu o úvěru ze dne 16. 10. 2023 obsahující závazek žalobce poskytnout žalovanému 20.000 Kč na jeho účet a závazek žalovaného splácet žalobci 4.000 Kč na úroku ve dvanácti po sobě jdoucích splátkách počínaje 15. 6. 2023, přičemž spolu s poslední dvanáctou splátkou úroku byla současně splatná i jistina úvěru ve výši 20.000 Kč. Smlouva ale neobsahuje podpis žalovaného (vlastnoruční, ani elektronický). Nebylo prokázáno, že by smlouva, u níž zákon vyžaduje písemnou formu, byla uzavřena platně.8. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce nic netvrdil. Přílohou č. 1 úvěrové smlouvy jsou osobní údaje spotřebitele, kde je uvedeno pouze tolik, že žalovaný je svobodný a vynakládá měsíčně 3.000 Kč na bydlení. Z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal, tedy zjišťoval a dostupnými prostředky ověřoval příjmy žalovaného a jeho výdaje na bydlení a ostatní živobytí. Nelze proto než uzavřít, že předchůdce žalobce nevěnoval při sjednávání úvěrové smlouvy řádnou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Úvěrová smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovaným je i z tohoto důvodu absolutně neplatná.9. Protože žalobce žádal zaplacení úroku sjednaného smlouvou, jež byla shledána neplatnou, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.10. Právo na náhradu nákladů řízení by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleželo žalovanému, tomu ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.