6 C 226/2025-75 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2025 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 49.655,97 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. pod písm. b) až e) tohoto rozsudku. Žalobu opřel o tvrzení, že dne 13. 11. 2023 uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , podle které žalovanému poskytl celkem 57.317 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 28.360 Kč, které byly započítány na úhradu úroků, poplatků a na jistinu, a dosud dluží to, co žalobce uplatnil žalobou.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud zjistil, že žalovaný od žalobce čerpal celkem 57.317 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 27 a násl., tabulka rekapitulace). Soud ale nezjistil žádný právní důvod poskytnutí, protože úvěrová smlouva předložená žalobcem (na č. l. 16 a násl. soudního spisu) neobsahuje podpis žalovaného (ani vlastnoruční, ani elektronický).4. Žalobce v tomto ohledu tvrdil, že používá webové rozhraní podobné internetovému bankovnictví, kde se žadatel o úvěr registruje. Z listin předložených žalobcem je ale patrné, že totožnost žadatele je ověřována zasláním kopie osobního dokladu, což není ověření dostatečné.5. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě, že by bylo uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno, nebylo by možné žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť nebyla splněna podmínka řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou musí soud zjišťovat z úřední povinnosti (§ 87 odst. 1 cit. zákona).6. Z žádného z provedených důkazů totiž nevyplynulo, že by žalobce jakýmkoliv způsobem ověřoval pravidelné příjmy žalovaného a jeho reálné výdaje nejen na živobytí, ale také například na výživu dítěte (viz údaj o dítěti ve smlouvě na č. l. 16). Z úvěrové zprávy na č. l. 29 vyplynulo, že žalovaný je rizikový klient; byly u něho evidovány dvě odmítnuté žádosti o úvěr a pět skončených úvěrových případů, z toho ovšem dvě pohledávky byly prodány s diskontem a jedna označena jako ztrátový kontrakt. Ve všech pěti případech se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhů. Při hodnocení majetkových poměrů žalovaného se žalobce spokojil s jediným výpisem z účtu za měsíc září 2023 (tedy ani ne s výpisem za měsíc bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru). Z něho je patrný minimální zůstatek, který má kladnou hodnotu jen díky dílčím výplatám ze sázek; ve výpisu ovšem převažují výdaje na hazard. Za této situace žalobce nemohl učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr.7. Úvěrová smlouva je tak neplatná i z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.8. Protože žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 57.317 Kč bez právního titulu, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce, kterému byla pohledávka postoupena, má právo na vrácení poskytnutých prostředků po odečtení toho, co mu bylo v mezidobí žalovaným uhrazeno, podle § 2993 o. z.9. Co do nároků spojených s neplatnou smlouvu soud žalobu zamítl, včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (k tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).10. Právo na náhradu nákladů řízení by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleželo žalovanému, tomu ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.