6 C 240/2025-65 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2025 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 29.285,12 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z uvedené částky od 18. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu opřel o tvrzení, že předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, dne 1. 4. 2025 uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které žalovanému poskytl celkem 29.285,12 Kč splatných dne 17. 7. 2025. Pohledávka z úvěru byla postoupena žalobci.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud zjistil, že žalovaný od předchůdce žalobce obdržel celkem 20.000 Kč (viz potvrzení o platbě na č. l. 18 ve spojení se zprávou banky na č. l. 47). Soud ale nezjistil žádný právní důvod poskytnutí, protože úvěrová smlouva předložená žalobcem (na č. l. 10 a násl. soudního spisu) neobsahuje podpis žalovaného (ani vlastnoruční, ani elektronický).4. Pohledávka z úvěru byla postoupena žalobci (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 9).5. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě, že by bylo uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno, nebylo by možné žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť nebyla splněna podmínka řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou musí soud zjišťovat z úřední povinnosti (§ 87 odst. 1 cit. zákona).6. Z žádného z provedených důkazů totiž nevyplynulo, že by předchůdce žalobce jakýmkoliv způsobem ověřoval skutečné příjmy žalovaného a také jeho reálné výdaje na živobytí. Z údajů o úvěru (na č. l. 7 soudního spisu) vyplývá, že předchůdce žalobce při hodnocení žalovaného uvažoval jeho měsíční výdaje na domácnost ve výši 3.500 Kč, což je evidentně nedostačující částka pro dospělého člověka. Smlouva je tak absolutně neplatná i z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.7. Protože předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč bez právního titulu, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce, kterému byla pohledávka postoupena, má právo na vrácení poskytnutých prostředků podle § 2993 o. z. (z přehledu o úvěru na č. l. 16 soudního spisu není patrné, že by žalovaný na úvěr cokoliv uhradil).8. Co do uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení musel soud žalobu zamítnout s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (k tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).9. Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení převážně úspěšným v rozsahu 63 % (při zohlednění žalobou uplatněného příslušenství ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizovaného ke dni vynesení rozsudku). Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží 695 Kč jako poměrná část (26 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.172 Kč.