10 C 61/2020-26 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 20 359,14 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval byt [číslo] na adrese [adresa žalovaného], který je ve vlastnictví žalobce. Žalovaný pak nezaplatil fakturu [číslo] za opravy zjištěné při předání bytu k [datum]. Celková dlužná částka činí 20 359,14 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani přes upomínku zaslanou žalobcem. Ve věci byl vydán platební rozkaz ze dne 11. 11. 2020 č. j. 10 C 61/2020-18, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 7. 12. 2020 č. j. 10 C 61/2020-21 zrušen. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že proti takovému postupu nemají námitek. Žalobce s uvedeným postupem soudu souhlasil. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] byl byt předán žalovanému, což dokládá protokol o předání bytu. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že při předání bytu byly zjištěny vady spočívající zejména v poškození dveří a zásuvek, chybějícím obložení v kuchyni či poškozené omítky. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému k zaplacení oprav bytu částku 20 359,14 Kč, přičemž uvedená částka odpovídá přiloženým daňovým dokladům. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce prokázal, že žalovanému zaslal kvalifikovanou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2293 odst. 1 nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak jej žalobce uvedl v žalobě a podpořil výše uvedenými důkazy. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem výše specifikovaného bytu. Při předání bytu po skončení nájmu pak byly zjištěny vady, které nechal žalobce odstranit. Náklady vynaložené na opravy bytu pak vyúčtoval žalovanému. Žalovaný však žalobci ani přes písemnou upomínku ničeho neuhradil. Soud proto žalobci uložil ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost žalobci danou částku zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 020 Kč, představující zaplacený soudní poplatek. Splatnost byla rovněž stanovena v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.