11 C 114/2021-15 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny a dále s úrokem ve výši 18,87 procent ročně z jistiny. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost fair [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 000 Kč splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou o úvěru dne [datum] [číslo] je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost fair [právnická osoba], se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem splácet ve výše uvedených týdenních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože bylo prokázáno, že byla mezi shora uvedenými smluvními stranami uzavřena smlouva o úvěru a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že žalovaný nesplatil dluh vzniklý z předmětné smlouvy, tak soud žalobě vyhověl, když aktivní legitimace žalobkyně vznikla platným a účinným postoupením pohledávky ze dne [datum]. Podle dle § 1970 o. z. jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. Soud zamítl žalobu co do úroku ve výši 18,87 procent ročně z dlužné jistiny, když ujednání o tomto úroku není součástí uzavřené smlouvy. Naopak z předmětné smlouvy je zcela patrné a zřejmé, jakou částku měl žalovaný zaplatit, tedy že má kromě zapůjčené jistiny uhradit souhrnný poplatek. Ve smlouvě není o dalším příslušenství žádná zmínka. Ujednání, na které žalobci odkazuje, je však obsaženo toliko pouze ve smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce, které však netvoří s předmětnou smlouvou jeden celek, jsou oddělené, byť jsou vytištěné na zadní stranu předmětné smlouvy. Například z nálezu Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3512/11 ze dne [datum] vyplývá závěr, na který zdejší soud ve stručnosti odkazuje, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Tento závěr je zcela nepochybně nutno vztáhnout i na ujednání o úroku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 624 Kč, přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 550 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.