11 C 126/2021-23 — Okresní soud v Rokycanech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 234 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím vrátit, což však nesplnil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne [datum], z níž zjistil, že originál tohoto dokumentu je v elektronické podobě, který je elektronicky podepsán pouze prostým, nikoli uznávaným elektronickým podpisem žalovaného. Jedná se pouze vypsané jméno žalovaného prostřednictvím textového editoru neobsahující žádný certifikát, tedy tím spíše neobsahující certifikát, na kterém je podpis založen a bylo by ho možné podle identifikátoru elektronické podatelny považovat za důvěryhodný, nejedná se o kvalifikovaný certifikát vystavený akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb v ČR. Z tohoto dokumentu soud tedy nemohl dovodit, že žalovaný smlouvu prokazatelně podepsal, tedy že byla uzavřena smlouva o úvěru a co bylo případně jejím obsahem. Proto žalobkyni s poučením podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyzval, aby doložila uzavření předmětné smlouvy včetně jejího obsahu, jiné důkazy o uzavření půjčky navrženy nebyly, vyjma důkazů předložených v žalobě. 4. Žalobkyně pouze tvrdila, jakým způsobem žalovaného ztotožnila. Obecně popsala, že klient se nejprve zaregistruje na stránkách poskytovatele vyplněním registračního formuláře, kde uvede své osobní a kontaktní údaje. Dále klient projeví svou vůli zaškrtnutím políček v registračním formuláři, kde potvrzuje nakládání s osobními údaji a poučení. Klient je vždy vyzván k potvrzení odeslání žádosti. Po odeslání žádosti o uzavření smlouvy je klient vyzván k zaslání dokladů, sloužícím k finálnímu posouzení jeho žádosti. Jedná se o kopii občanského průkazu. K prokázání výše příjmu zaslal žalovaný žalobkyni výplatní pásku. Následně může klient přejít do uživatelského rozhraní chráněného uživatelským, jménem a heslem. Klient projeví zájem uzavřít smlouvu odkliknutím virtuálního tlačítka, kterým potvrzuje souhlas s obsahem smlouvy. Po podepsání všech dokumentů je poskytnutá částka klientovi odeslána bankovním převodem na uvedené číslo účtu nebo složenkou na adresu klienta (co žalobkyně též doložila výpisem z jejího účtu). 5. Ze shora uvedených tvrzení doložených kopií dokladem totožnosti či zasláním kopií výplatní pásky však nelze dovodit, že žalovaný uzavřel smlouvu v žalobkyní předloženém znění, když tento elektronický dokument nebyl nijak zajištěn (toto žalobkyně nijak nedoložila) proti případným následným změnám a nebyl prokazatelně opatřen podpisem žalovaného, tedy nebylo prokázáno, že se žalovaný seznámil s jeho obsahem a s tímto obsahem souhlasil, jak bylo uvedeno výše. Žalobkyní tvrzeným a doloženým způsobem ověřování totožnosti totiž nelze vyloučit, že smlouvu uzavřel někdo jiný, na základě legálně či nelegálně získaných přístupových dat. Nelze ani zjistit, jaké konkrétní dokumenty žalovaný případně schvaloval, resp. jak je zabezpečen obsah dokumentu, a nelze ani vyloučit změnu obsahu dokumentu po jejím případném odsouhlasení žalovaným. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Soud uzavřel, že žalobkyně sice neprokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, avšak prokázala, že žalovanému zaslala částku 5 000 Kč, přičemž tato částka, jak bylo zdůvodněno shora, byla zaslána žalovanému bez prokázaného právního důvodu. Tím se žalovaný obohatil, byl povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. Proto soud žalobě co do částky 5 000 Kč vyhověl. Protože žalovaný částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, žalobcům nevrátil ani po výzvě, prostřednictvím které žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou částku uhradit, byl žalovaný od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části na zaplacení zaslané peněžní částky spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu zaplacení stanovené k zaslané upomínce, a to dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 123,59 Kč, přičemž tato částka představuje 8,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 234 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.