11 C 132/2021-14 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32 871 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny a dále s úrokem ve výši 29 procent ročně z jistiny. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná ve smlouvě zavázala spolu se souhrnným poplatkem ve výši 28 994 Kč splácet v 24 týdenních splátkách po 2 459 Kč. Žalovaná splátky neplatila řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostala do prodlení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovanou uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaná ve smlouvě zavázala spolu se souhrnným poplatkem splácet ve výše uvedených týdenních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována písemným oznámením. podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Protože bylo prokázáno, že byla mezi shora uvedenými smluvními stranami uzavřena smlouva o zápůjčce a žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že žalovaná nesplatila dluh vzniklý z předmětné smlouvy, tak soud žalobě vyhověl, když aktivní legitimace žalobkyně vznikla platným a účinným postoupením pohledávky ze dne [datum]. Podle dle § 1970 o. z. jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. Soud zamítl žalobu co do úroku ve výši 29 procent ročně z dlužné jistiny, když ujednání o tomto úroku není součástí uzavřené smlouvy. Naopak z předmětné smlouvy je zcela patrné a zřejmé, jakou částku měla žalovaná zaplatit, tedy že má kromě zapůjčené jistiny uhradit souhrnný poplatek. Ve smlouvě není o dalším příslušenství žádná zmínka. Ujednání, na které žalobci odkazuje, je však obsaženo toliko pouze ve smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce, které však netvoří s předmětnou smlouvou jeden celek, jsou oddělené, byť jsou vytištěné na zadní stranu předmětné smlouvy. Například z nálezu Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3512/11 ze dne [datum] vyplývá závěr, na který zdejší soud ve stručnosti odkazuje, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Tento závěr je zcela nepochybně nutno vztáhnout i na ujednání o úroku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 660,80 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalované v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 316 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 871 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.